Secret✔️

9.

Když vstoupíme do obchodu, všechny pohledy padnou na Jasona. Jak by ne, když je sexy a velmi přitažlivý muž. Ohlédne se za sebe, a když spatří můj otrávený obličej, tak počká dokud ho nedoběhnu a přitom se ušklíbne. Když se ocitám po jeho boku, obejme mě okolo pasu a majetnicky si mě přitáhne ke svému tělu. Většina žen v obchodě se na mě podívá nenávistivým pohledem, ale zároveň plným překvapení. Vítězně se na ně podívám a jdu po boku samotného Jasona do útrob obchodu s dámským prádlem.

Jason mi vybral několik kompletů a šel hned ke kase. Nezeptal se mě, jestli je chci nebo zda se mi vůbec líbí. Bylo mi to vlastně jedno, protože už teď vím, že si to nikdy nevezmu na sebe. Je to spodní prádlo, které víc odhaluje, než zakrývá. Slečna u kasy, která může být ve stejném věku jako Jason, se snaží zaujmout Jasona svým velkým poprsím a Jason si to nechá líbit. Dělalo se mi z těch dvou mdlo, a tak jsem se vydala z obchodu pryč ke stánku, kde dělají domácí šťávy. Objednala jsem si jedno jahodové smoothie s banánem a nyní vyčkávám na svoji objednávku. Otočím se ke vchodu Victoria's Secret, jetsli už Jason nevyšel ven, ale nikde ho nevidím.
„Jedno jahodové smoothie s banánem!" Zakřičí na mě paní ze stánku.
„Děkuji, přeji hezký den." Popřeji postarší dámě, která se na mě též usměje a podá mi mojí objednávku.
Když se chci vydat k východu celého obchodního centra, všimnu si jak si ke mně razí cestu Jason, který nevypadá vůbec klidně. Mračí se na mě a na krku má vyběhlou žílu. Raději sklopím svůj običej na kelímek se smoothiem a začnu si hrát s brčkem.
„Můžeš mi říct, co tu jako děláš?!" Vyjede na mě Jason, když dojde ke mně.
„Měla jsem žízeň, tak jsem si došla pro pití." Pípnu.
„Mělas počkat na mě, ne si jít pro pití, Eleanoro!" Zavrčí na mě.
„Promiň, můžeme jít domů?" Zeptá se ho.
„Jdeme ještě někam na oběd, ještě si nejedla." Ozná mí mi. Objeme mě okolo pasu a vydáme se ven z obchodního centra na parkoviště. Dálkovým ovládáním odemkne své černé auto BMW x6. Zamíří ke kufru, kam vloží tašku se spodním prádlem a já tam vložím svou tašku, kde mám šaty, které mi vybrala Pheobe. Jako gentleman mi otevře dveře od spolujezdce a já nasednu do auta. Auto voní po jeho silném parfému a novotou. Jeho sedačky jsou černé a kožené a auto má kouřová skla. Když Jason nastratuje a vydáme se pryč z parkoviště, kdy najedeme na dálnici.
„Na co máš chuť, Eleanoro?" Zeptá se mě Jason, po několika minutách ticha.
„Můžeš mi prosím říkat Ell?" Nemám ráda, když mi někdo říká celým jménem.
„Ne. Teď mi řekni, na co máš chuť."
„Nemám hlad. Chci domů." Zamračím se na něj.
„Dobře. Pojedeme do nějaké rstaurace, kde si budeš moc dát, co chceš." Prohlásí Jason a sešlápne víc plyn. Tiše si povzdechnu a obrátím svůj pohled ven. Pozoruji krajinu, okolo které jedeme a raději mlčím. Nehci ho naštvat, protože by to bylo ještě horší.

Po půl hodině zaparkuje Jason před restaurací, která vypadá moderně a také draze. Vytoupí z auta a zamíří k mojí straně, aby mi mohl otevřít dveře od auta. Přijmu jeho ruku a vystoupím z něj. Obejme mě okolo pasu a vydáme se do restaurace. V restauraci sedí pár lidí, kteří o něčem diskutijí nebo pár lidí jí svojí objednávku.
"Dobrý den, stůl pro dva." Řekne Jason jednomu číšníkovi. On na něj kývne a vydá se k jednomu stolu, u kterého jsou dvě židle. Během cesty ke stolu se rozhlížím po restauraci, která je opravdu moderně zařízena, jak jsem si už myslela. Stěny jsou natřené béžovou barvou, na kterých visí různé obrazy, které jsou v černých rámech. Na několika místech můžeme spatřit větší palmy, které jsou v bílých květináčích a na stolech jsou malé zelené květiny. I když je restaurace nóbl, cítím se zde velmi příjemně. Číšník mi nabídne místo u stolu a já se posadím. Naporti mě se posadí Jason a pousměje se na mě. Jeho nálada se každou chvíli mění, jako počasí a mě samotnou to mate.
"Dobrý den, mé jméno je Philip a dnes Vás budu obsluhovat. Nechám Vám zde jídlení lístky a zachvíli se vrátím pro Vaší objednávku." Položí nám na stůl dva jídlení lístky a vydá se od našeho stolu pryč. Jason mi jeden lístek podá a sám si vezme ten druhý. Nahlédnu do jídlního lístku a zhrozím se nad tím, kolik to zde stojí. Za jeden pomerančový džus chtějí 20 dolarů?! Nerada plýtvám penězi. Vím, že moje rodina má spostu peněz, ale já vždy posílám nějaké peníze na charitu. Ráda pomůžu lidem, kteří ty peníze potřebují víc, než já.
„Co si dáš?" Zeptá se mě Jason.
„Jasone, je to tu moc drahé." Prohlásím potichu, aby mě nikdo neslyšel.
„Eleanoro, víš, že mám dost peněz?" Zatváří se nechápavě Jason.
„Ano, vím, ale jsou to špinavé peníze."
"Ale težce vydřené špinavé peníze, tak si něco vyber." Řekne a znovu se podívá do jídleního lístku, který drží v ruce. Všimnu si, že se k nám blíží číšník, který v ruce drží iPad, aby si zapsal naší objednávku.
„Máte vybráno?" Zeptá se zdvořile. Jason se podívá na mě a já na něj nepatrně kývnu.
„Ano, máme, dal bych si menu steak medium a jemně perlivou vodu." Číšník si zapíše Jasonovu objednávku a podívá se na mě.
„Dala bych si prosím jeden kuřecí salát a neprlivou vodu. Děkuji." Objednala jsem si to nejlevnější, co tato restaurace nabízela, protože jsem takhle nechtěla plýtvat penězi. Mohli jsme se najíst někde v restauraci, která nebude tak drahá, ale i tak se dobře najíme.
„Dobře, zachvíli Vám to donesu." A odejde.
„Dala sis to nejlevnější, co nabízejí?" Uchechtne se Jason.
„Um... Ano." Přitakám.
„Proč?"
„Nerada plýtvám penězi. Vím, že je moje rodina bohatá a ty máš taky hodně peněz, ale já bych raději chtěla pracovat. Chtěla bych také dávat víc peněz na charitu, než dávám teď."
„Hm... zajímavé. Víš, že až si mě vezmeš, tak budeš často doma?"
„Vím to, Jasone, ale nehci to." Řeknu mu.
„To mě ale nezajímá!" Vyštěkne. Naštvaný Jason je zpět. Raději ignoruji jeho reakci a zeptám se ho, na otázku, která mě za poslední dobu leží v hlavě a nedá mi spát.
„Kolik si měl žen?"