Secret✔️

23.

„Mlčíš." Promluví jako první.
„Vím."
„Děje se něco, Ell?"
„Ne. Půjdu do koupelny."
Rychle zavřu dveře a zamknu je. Teď jsem v bezpečí, teď se mi nic nestane. Rychle ze sebe sundám šaty a stoupnu si do sprchového koutu. Pustím na sebe proud teplé vody a prudce vydechnu. Nikdy jsem se necítila, tak nejistě, tak špatně. Nevím, co mám dělat. Co mám čekat? Jak to bude probíhat? Bude hrubý? Bude něžný? Tolik otázek v hlavě a špatný pocit na hrudi.
„Ell, jsi v pohodě?" Přeruší Jason můj proud myšlenek, zaklepáním na dveře od koupelny.
„Jsem v pohodě, dej mi ještě chvilku, prosím." Křiknu na něj zpátky. Rychle s umyju vlasy a tělo a vylezu se sprchového koutku. Okolo sebe si obmotám ručník a přesunu se před umyvadlo. Super! Zapomněla jsem se odlíčit, takže veškerý make-up se mi rozmázl po obličeji. Sáhnu po tamponcích a odličovací vodě a začnu ze sebe smývat ten make-up. Rozčešu si vlasy, které si hned vyfoukám. Dvakrát za sebou se nadechnu a vydechnu. To zvládneš, Ell, žádný strach. Řeknu si pro sebe a přesunu se zpět za Jasonem do ložnice. Zapomněla jsem si vzít košilku na spaní, takže mě Jason uvidí jen v ručníku. Super, Ell!
„Oh..." Zadrhne se mu dech, když se vrátím zpět.
„Um... promiň, zapomněla jsem si vzít košilku." Začervenám se a raději se přesunu k mému kufru, abych si ji našla.
„Nechám ti soukromí, půjdu se vysprchovat." Řekne mi a přesune se do koupelny.
Když za sebou zavře dveře, rychle ze sebe sundám ručník a přes hlavu si obléknu saténovou košilku. Má matka mi řekla, že bych měla Jasona nějak nažhavit nebo co, ale pravda je taková, že se v ní cítím nejistě a hlavně dost odhaleně.
Vlezu si pod deku do postele a zapnu si televizi. Zakoukám se do nějaké telenovely, kdy ani neregistruji, že se Jason vrátil z koupelny.
„Ell..."
„Proboha! Lekla jsem se tě!"
„Promiň, ale mluvil jsem na tebe, tys mě ignorovala."
„Zakoukala jsem se do televize a nevšimla jsem si, že ses vrátil."
„Víš, co nás čeká že?"
„Um... Jo vím."
„Je to tradice, kterou musíme dodržet i my dva. Dám tak najevo, že si vždycky vezmu to, co chci."
„To je odporný, Jasone." Odfrknu si.
„Je odporná ta tradice nebo že si vezmu to, co chci?"
„Oboje. Budu tvoje manželka, Jasone. Manželka. Ne děvka."
„Ale my nikdy nebudeme normální manželský pár, Ell. I kdybychom chtěli, tak to nepůjde."
„Proč? Proč je pro tebe tak moc těžký, mě mít rád? Proč Jasone?" Začnou mi téct slzy po tvářích.
„Gang musí být na prvním místě, pak dědic, a pak manželka."
„To je tak hnusný pravidlo! Vždyť ti můžu dát tolik věcí! Abys mohl mít dědice, musíš mít mou důvěru, mojí lásku."
„U některých bossů ne. Vezmou si to, co chtějí."
„I ty?"
„Ne. Já vím, že se jevím jako bezcitný hajzl, ale takový být musím. Budu mít na starost celý gang. Chci a musím mít respekt, Ell. Jenže za tu krátkou dobu, co semnou žiješ, jsem jiný. Těším se na to, až budu doma s tebou. Mám tě rád, Ell. Ale slib mi, nesmí se to nikdo dozvědět." Pohladí mě po tváři.
„Slibuji, ale jen tehdy, pokud ty mi slíbíš, že se alespoň pokusíš o to, abychom měli normální manželský vztah."
„Slibuji." A políbí mě na rty.
„Jasone, já nejsem připravená."
„Na co nejsi připravená?" Svraští nechápavě obočí.
„Mít s tebou sex."
„Aha." Zarazí se a zvedne se z postele. Teď jsem to asi podělala. A tak hezky jsme si povídali. Jason se přesune ke křeslu, kde má přehozené sako přes opěradlo spolu s pouzdrem, kde má zbraň a nůž. Z pouzdra vytáhne nůž a otočí se zpět na mě. V obličeji má nečitelný výraz, který mě lehce děsí.
„Jdeš mě za to zabít?" Zeptám se ho.
„Ne, Ell." Uchechtne se.
Vyhrne si lehce rukáv od trička na levé ruce a řízne se do ruky. Nalije do sklenice, která je na nočním stolku, vodu a nechá krev stékat do sklenice. Poté se přesune do koupelny. Co to dělá? Proč dává krev do sklenice vody?
„Co to děláš?" Zeptám se ho, když se vrátí zpět do ložnice.
„Chtějí mít krev, mají jí mít." Zamíchá vodu s krví ve sklenici a vrátí se zpět na postel. Odhrne peřinu, aby viděl prostěradlo a nakape na něj vodu spolu s krví.
„Nepoznají to?"
„Budou mi věřit."
„Dobře." A pokračuje nanášení vody.
„Bude to stačit?"
„Jen jsem tě mel odpanit. Ne, ti sebrat litry krve."
„Umm..."
„Stoupni si na chvíli. Sundám to prostěradlo, ať můžeme normálně spát."

„Proč si to udělal? Proč ses semnou nevyspal?" Zeptala jsem ho poté, co jsme si oba lehli už do převlečené postele.
„Chci aby ses pode mnou svíjela slastí, ne bolestí a s odporem k mé osobě."
„Děkuji." Projedu mu rukou vlasy.
„Zítra máš poslední den, co můžeš strávit se svou rodinou."
„Já vím. Kde budeme, pak bydlet?"
„Na okraji Chicaga jsem nám koupil dům."
„Jaké je vlastně Chicago?"
„Je jiné než Londýn. V Chicagu moc neprší jako tady. V létě je tam teplo, kdy klidně můžeme být u bazénu a v zimě můžeme stavět sněhuláky, kolik je tam sněhu."
„Budeme mít bazén?"
„Ano, budeme mít bazén."
„To je super."
„Ale teď bychom už měli jít spát. Zítra nás čeká dlouhý den."
„Dobře." A uvelebím se v jeho náruči.
„Líbí se mi, jak spíš u mě takhle blízko."
„Mně taky, spí se mi líp." Pousměji se.
„Dobrou noc, Ell."
„Dobrou noc, Jasone."

...

„Ell, vstávej." Začne mě Jason pusinkovat po obličeji.
„Nee, ještě nee."
„Musíme. Naši hosté jsou už nedočkaví a chtějí vidět tebe, prostěradlo a korzet."
„Jsou odporný, zvyky tvé rodiny jsou odporný."
„Už jsme o tom mluvili ne?"
„Já vím, ale tohle nikdy nepochopím."
„Jdi si obléknout nějaký župan, ať se mi tady moc neukazuješ." Popožene mě do koupelny.
„Co to děláš s mým korzetem od šatů?" Zeptám se ho, když se vrátím z koupelny.
„Další tradice mojí rodiny. Roztržený korzet pomocí nože na důkaz toho, že jsem nemilosrdný."
„Och, bože." Plácnu se do čela.
„Vypadáš celkem v pohodě, jako kdybychom nic spolu neměli." Konstatuje poté, co mi roztrhá korzet.
„Jak to myslíš?"
„Takhle..." A zaútočí na mé rty. Začne mě tvrdě líbat, sát můj spodní ret a tahat mě za vlasy. Takhle rychle mě snad nikdy nelíbal. Je to tak intenzivní, ale tak skvělý. Hladově mu polibky oplácím a snažím se s ním udržet tempo. S velkým mlasknutím se od sebe odtrhne a snažíme se popadnout dech.
„Už je to lepší. Teď vypadáš jako bych tě píchal celou noc až do rána."
„Cože?!" Vytřeštím na něj oči.
„Nikdo nesmí zjistit, že jsme spolu nic neměli. Ztratil bych svou autoritu a to je to poslední, co chci, Ell. Jde o nás dva. Jde o naší budoucnost. Chápeš?"
„Chápu to, Jasone."
„Teď ještě jedna věc, Ell. Dokážeš lhát? Musíš lhát o tom, co se tady dělo. Všichni musí uvěřit tomu, že jsme spolu opravdu spali."
„Ano, dokážu. Věř mi." A políbím ho na rty.
„Takže připravená?"
„Ano. Můžeš je pustit dál a ať si vezmou to, co chtějí."

„Aaaa, dobré ráno, Jasone, tak nám ukaž tu tvou ženu." Slyším hlasy mužů a žen, kteří netrpělivě stojí za dveřmi.
„Pojďte dál." Odstoupí Jason ode dveří a pokyne jim, že mohou vstoupit.
„To ti nikdo neřekl, abys byl něžný Jasone?" Pokárá ho Patti, když vidí zakrvácené prostěradlo na posteli.
„Neberu si servítky." Řekne chladně až mi proběhne mráz po zádech.
„Tak to má být, Jasone." Poplácá ho otec po zádech.
„Jsem rád, že si dodržel slovo, Frederico." Poplácá Jeremy mého otce.
„Vždycky. Slíbil jsem pannu, slib jsem dodržel." Poplácá můj otec Jeremyho na rameni.
„Teď už jen děti." Zasměje se Jeremy.
„A kde je korzet?" Zeptá se Petti.
„Tady." Vezmu ho ze země a podám jí ho.
„Ty napuchlé rty, Ell. Museli jste mít divokou noc." Konstatuje Jasonova matka.
Přesunu svůj zrak na Jasona, který mi pohledem říká: lži.
„Jason byl dost nenasytný. Prožila jsem asi pět orgasmů, až jsem únavou odpadla."
„Jsi divoch, synu, jsem na tebe pyšný." Poplácá Jasona na rameni Jeremy.
„Já vím." Odpoví mu.
„Vezmeme si korzet a prostěradlo dolů a necháme vám chvíli času." Řekne Patti. Posbírá všechno, co chtěla a odejde se všemi dolů.
„Vedla sis dobře, Ell." Pochválí mě Jason.
„Bylo celkem lehké lhát, ale nevím, jak dlouho to ještě vydržím." Zasměju se.
„Vedla sis dobře a zvládneš to i po celou dobu."
„Tak se oblékni a půjdeme za ostatními dolů." Dodá.
Tak teď ještě čelit mé rodině a ostatním hostů...

xxAdélxx