Secret✔️

Epilog

O sedm měsíců později

„Jsem jako kosatka. Jako pěkně vypasená kostka." Stojím před zrcadlem v ložnici a hladím si své velké břicho. Jason leží na posteli a směje se mi.
„Nesměj se mi." Zabručím.
„Mám rád kosatky." Směje se dál. Jason se za posledních několik měsíců hodně změnil. Začal se víc smát, je víc milejší a uvolněnější. A především. Dává mi dost najevo, že mě miluje. A já miluji jeho.
Poté, co se otec vrátil do Londýna, má matka žila se sourozenci s námi. Po měsíci se ale přestěhovali do velkého bytu v centru města. Pheobe a John začali chodit do normální školy a má matka začala podnikat. Otevřela si vlastní kavárnu. Nejdřív jsem protestovala, že není dobrý nápad, aby Pheobe s Johnem chodili do školy, ale Jason mi potvrdil, že se jim nic nestane, protože Ruská mafie spolu s Čínskou a Anglickou mafií se začala pomalu rozpadat, takže je žádné nebezpečí nečeká. A především, má matka už není manželkou otce. Rozvedli si před čtyřmi měsíc.
Před dvěma měsíci jsme oslavili naše první výročí s Jasonem. Vzal mě na víkend do New Yorku, kde jsem byla poprvé v životě.
Hodně dlouho jsme si nechávali s Jasonem pro sebe, jaké je pohlaví našeho dítěte. Teprve před měsícem jsme uspořádali menší slavnost a všem oznámili, že čekáme holčičku. Jméno zatím nemáme, ale snad se už brzo rozhodneme, protože rodím už za tři týdny.
Co se týče mafie. Jason zvládá všechno na výbornou. Je řádným bossem, ale také manželem, synem a bratrem.

...

„Paní McCann, ještě jednou zatlačte a vaše holčička už bude venku." Radí mi doktorka.
„Já už nemůžu." Zaprotestuji a vyděšeně se kouknu na Jasona, který mě celou dobu drží za ruku a podporuje mě.
„Ell, už to budeš mít za sebou. Jen už jednou zatlač." Hladí mě na tváři. Ve tváři má ustaraný výraz, ale také plný očekávání. Rodím už několik hodin a jsem z toho vyčerpaná.
„Paní McCann, pojďme." Řekne doktorka a já naposledy zatlačím. V místnosti se ozve dětský pláč.
„Je to holčička." Zaraduje se doktorka a položí mi ji na hruď.
„Je nádherná." Řeknu plná nečekaných nemoci. Má nos po Jasonovi a vypadá, že bude bruneta jako já.
„Jako ty." Řekne Jason a políbí mě na čelo. „Jsem na tebe tak moc pyšný." Dodá.
„Jak se bude jmenovat?" Přijde k nám porodní sestra.
„Ell?" Zeptá se Jason.
„Všimla jsem si, že držíte linie J. Jeremy, Jaxon, Jazzy, Jason. Napadlo mě, že by se mohla jmenovat Jaime."
„Jaime McCann. To se mi líbí." Usměje se Jason.
„Takže Jamie?" Zeptá se sestřička.
„Ano." Potvrdí ji Jason a otočí se zpět na mě.
„Miluju vás. Jste moje největší tajemství. Vlastně už ne, žádné tajemství. Jste moje štěstí." Políbí Jaime na hlavičku a mě na rty. Náš Jason.

Hi my girls,
je tu konec. Nikdy jsem nečekala, že bych knížku dokončila, ale stalo se. Jsem moc ráda, že jste mě po celou dobu podporovaly a dál knížku četly, moc to pro mě znamená. Touhle knížku ale nic nekončí, protože v létě začnu psát další knihu. Nebude už o mafii, ale něco víc sladšího a holčičího.
Mějte krásně,
Vaše Adél xoxo