Secret✔️

35.

Jak árijec slíbil, druhý den přišel. Přišel opět s několika svými muži, kteří mají v ruce zbraň.
„Vždycky jsme soupeřili s Americkou mafií. Ale nenechám vás chcípnout hlady. Budu vás ještě potřebovat." Stoupne si naproti nám a pokyne hlavou jednomu z jeho mužů. Ten nese v rukou tác, na kterým se nachází voda, ovoce a nějaké dvě misky, ze kterých se ještě kouří.
„Teď vás rozvážeme, pokud jedna z vás udělá něco, co by neměla, bude to mít následky. Jen se v klidu najezte." Řekne výhružně a vydá se k mé maličkosti, aby mě rozvázal. Když se ke mně víc přiblíží ovane mě jeho vůně kolínské a vůně cigaret. Prsty se dotkne mé ruky a já uškubnu. Zrychlí se mi dech a naskočí mi husí kůže po celém těle. Strach. Když jsou mé ruce osvobozeny. Přejedu si prsty po modřině, která obkresluje mé zápěstí. Rozváže mi provazy i okolo nohou a já jsem vysvobozena. Pomalu si stoupnu a udělám malý nepatrný krok. Seděla jsem na té židli takovou dobu, že jsou mé nohy jako ze dřeva. Když se mé nohy vzpamatují rozejdu se ke stolu, kam jeden z mužů položil tác s jídlem. Jazzy mě hned následuje, poté co jí jeden z mužů také osvobodí.
„Proč to děláte?" Zeptám se ho, aniž bych se ještě jídla dotkla.
„Měla bys být ráda, že ti dám najíst, mladá." Odplivne si a vyndá si cigaretu z krabičky, která byla ještě před chvílí umístěna v malé náprsní kapse od jeho košile. Cigaretu si strčí mezi rty a zapálí si ji.
„Pokud už nějakou dobu soupeříš s Americkou mafií a teď momentálně držíš manželku a sestru největšího bosse na tomhle světě, jak si ho sám nazval, tak by ses k nám měl chovat jinak ne?" Pokračuji. Potřebuji vědět, proč je na nás tak milý. Čekala bych, že budeme každý den znásilňovány. Bude nás bít a týrat. Nebudeme dostávat žádné jídlo a pití. Namísto toho se o nás stará jak o princezny, teda až na to, že jsem uvězněny ve sklepě, kde to neskutečně zapáchá.
„Říkal jsem ti to už včera. My chceme Jasona, nechceme tebe a jeho sestru. Vy jste jen náhrada na to, aby sem přišel a my si s ním mohli vyřídit účty." Dál pokuřuje svou cigaretu a vypadá velmi znuděně.
„A teď jez. Máte na to pět minut." Vyštěkne a sedne si také ke stolu.
„Není to otrávené, že ne?" Zeptám se ho ještě před tím, než si strčím první lžíci polévky do pusy. Jazzy ještě také nezačala jíst. Bedlivě nás pozoruje i celé naše okolí, co se děje.
„Říkám. Chci Jasona, ne tebe." Odpoví mi.
„Dobře." Pokynu mu hlavou a strčím si první sousto polévky do pusy. Je skvělá. Kuřecí vývar mi pomalu zaplňuje můj prázdný žaludek, který vydává spokojené zvuky. Jazzy, která sedí po mé levé ruce si také dopřává teplou polévku, ale celou dobu se neklidně ošívá. Děje se něco?

„Přivážeme vás zpátky." Přikáže árijec poté, co dojíme, a pokyne i jednomu muži, který začne přivazovat Jazzy.
„Mluvil jste s mým mužem?" Zeptám se ho. Ještě, než jsem se ho zeptala, jsem se musela sama přemlouvat, jestli to udělat.
„Volal. Zjistil, že jsme tě unesli. Také ví, že jsi těhotná. Vyhrožoval mi a nabádal, abych tě co nejdřív vrátil i s jeho sestrou. Řekl jsem mu, že má 96 hodin na to, aby tě našel."
„Kolik mu zbývá?"
„24 hodin. Ale zatím nic. Vypadá to, že tě nenajde." Přejede mi po rameni a já se ošiju. Jeho dotek je mi velmi nepříjemný a zvedá se mi z toho žaludek.
„Co se stane, když nás nenajde?" Zeptám se s obavami v hlase. Určitě nás najde.
„Budeš moje." Usměje se na mě slizce.
„Jak tvoje?" Svraštím obočí k sobě.
„Staneš se mou ženou. Už včera jsem zjistil, že pro McCanna je tě škoda. Jsi až moc krásná." Chytne jeden z mých pramenů mezi prsty a začne si ho okolo prstu namotávat.
„A co Jazzy. Tu pustíš?"
„Tu si vybere jeden z mých mužů. Pak už je jen na něm, co s ní udělá." Pokrčí ledabyle svými rameny a pustí můj pramínek vlasů.
„Pokud se Jason do 24 hodin neobjeví, stanu se tvou, ale jen pod jednou podmínkou."
„Ell, ne!" Zakřičí Jazzy a začne sebou na židli házet.
„Buď zticha!" Vykřikne árijec a otočí se výhružně na Jazzy.
„Nebo tě na místě nechám odstřelit." Dodá.
„Pokračuj, drahá. Jaká je tvá podmínka?" Otočí se zpět na mě, ale stále má plameny v očích.
„Jazzy pustíš. Nenecháš ji ani jednomu z tvých mužů."
„Zajímavá nabídka."
„To není nabídka. Pustíš ji." Řeknu přísnějším hlasem a zúžím oči. Jazzy musí mít hezký život. Je mladá. Krásná. Teď když je bossem Jason, možná si bude moc vybrat svého manžela sama. Nepotká ji to, co mě.
„Uvidíme, jak se to podaří tvému manželovi. Měla bys ale vědět, že žádné bomby nevyráběl. Byl to je jeden z jeho mužů. Zjistilo se, že poté co si se provdala za Jasona, tak Jasona šel do ústraní a víc se o obchody zajímali jeho muži, ale pod jeho velením. Velice chytrý kluk. Tak se měj." Usměje se na mě a já si až teď všimnu, že všechny jeho zuby jsou zkažené. To je odporné. Tohle se nesmí stát. Jason nás musí najít. Musí najít mě, Jazzy a našeho malého bodíka. Naše malé štěstí.
„Cože?! Jak nevyrábí bomby? Jak do ústraní?" Začnu sebou házet, abych zjistila víc informací.
„To se dozvíš příště." Mrkne na mě a odejde i se svými muži.
„Ell, co to mělo znamenat?" Vyprskne hned Jazzy, co se zaklapnou dveře.
„Co máš teď na mysly?"
„Jak aby mě nechali jít? A co bude s tebou?"
„Já tu budu muset zůstat. Chci, abys ve svém životě našla štěstí, Jazzy. S těmito muži tě to nečeká."
„Nenechám tě v tom. Jsi moje švagrová. Moje jediná kamarádka. Matka Jasonova dítěte. Nenechám tě v tom. Jsme v tom spolu."
„Musíme jen doufat, že nás najde." Povzdechnu. Jasone, kde jsi?
„Najde nás. Určitě nás najde." Je si tím tolik jistá, ale co když to nestihne?
„Věř mu, Ell. Udělá všechno proto, aby našel ženu, kterou miluje a která nosí pod srdcem jeho dítě."
„Proč jste si všichni tolik jisti, že mě miluje? Nikdy mi to neřekl. A moc mi to nedává najevo. Teda až poslední dva týdny, co jsme byli spolu."
„Řekl mi." Přizná Jazzy.
„Řekl ti to? Kdy?"
„Když byl zabit náš otec. Volal mi, ať na tebe v Shorewoodu dávám pozor. Řekl mi, že nechce přijít o ženu, kterou z celého srdce miluje. Musela jsem mu slíbit, že to nikomu neřeknu, ani tobě, ale chci abys mu věřila. Věděla jsem, že Jaxon není svatoušek, takže jsem tomu nechutnému chlapovi věřila, že Jaxon obchoduje s mladými dívkami, ale Jason a výroba bomb? Tak tomu už ne."
„Proč si mi to neřekla dřív? Proč mi neřekla, že Jason určitě bomby nevyrábí? A měla si mi říct, že mě miluje."
„Co by se změnilo, Ell?" Zeptá se mě. Má pravdu. Nic by se teď nezměnilo.
„Zklamala jsem ho, Ell. Zklamala jsem svého staršího bratra." Zaleskne se jí v očích.
„Cože? Proč? Nezklamala si ho." Zavrtím hlavou.
„Nedokázala jsem ochránit jeho ženu."
„Ale Jazzy, ochránila si mě. Jsi ten nejlepší bodyguard na téhle planetě. Vždyť tady teď trčíš semnou. A navíc, jsi sexy." Mrknu na ní. Jazzy se vzápětí začne smát.
„Tak vidíš. Neplakej." Usměji se na ní a zahledím se na okénko. Kde jsi, lásko?

...

Je noc. Vím to díku tomu, že ve sklepě panuje tma a okénkem sem neprostupují paprsky Slunce. Vzbudím se na hluk, který panuje za dveřmi. Jdou slyšet kroky, hlasy a střelba.
„Co se děje?" Zeptá se ospalým hlasem Jazzy.
„Já nevím." Řeknu jí popravdě a dál poslouchám.
„Je to Jason." Řekne po chvíli Jazzy.
„Jak to víš?"
„Zaslechla jsem Jaxonův hlas. Myslím teda." Odpoví mi a dál mlčíme.
„Ell?!" Zabuší na dveře od sklepa Jason, poznám ho podle jeho hlasu.
„Jasone!" Zakřičím.
„Lásko, vydrž! Jdu si pro tebe!" Zakřičí a začne bušit do dveří.
„Ell!" Vyběhne Jason zamnou hned, co se otevřou dveře. Začne mi přejíždět rukama po celém těla, aby zjistil, jestli mi něco není. Za ním vyběhne Jaxon a ještě jeden jeho muž, který začne kontrolovat Jazzy.
„Přišel sis pro mě." Začnu plakat. Chtěla bych ho tak moc obejmout, ale mám stále svázané ruce a nohy.
„Jsi už v pořádku. Oba dva jste už v pořádku. Postarám se o vás." Stírá mi slzy, které mi smáčí tváře, ale z mých očí se řinou nové a nové slzy.
„Nikdo ani hnout!" Zakřičí od dveří árijec, který míří na Jasona, a za ním stojí dva jeho muži.

Hi girls,
nová kapitola! A to bych nebyla já, kdyby to zase skončilo, tak blbě :D
xxAdélxx