Dcera Olympu

Trénink trochu jinak

Už je to týden od záplavy a všichni si začali ve městě zvykat. Tamara se při slovech pořádný trénink, zapomněla zmínit o vstávání v pět hodin ráno, dopoledne cvičí se zbraněmi a odpoledne probírají vše co se starého i nového Olympu týká, takže i bohy.

Navíc jim lidé začínají i více věřit. Jak se všichni později dozvěděli, to čím Lana vzbudila vlnu rozruchu ve městě, bylo Hestiino znamení klidu a míru. Jinými slovy zajistila, aby ta mrtvá holčička v podsvětí příliš netrpěla.

Stephan i Thalia se léčí obdivuhodně rychle a už jsou mimo ohrožení života. Tentokrát je dokonce i pouštěli na návštěvy.

Zároveň se všichni nějak přizpůsobili zdejší antické módě. Ze začátku bylo divné nosit antické šaty, ale rychle si na to zvykli.

Kassidy zrovna prochází městem spolu s Dinou a téměř všichni, které potkají, jim pokývají hlavou. Dina se tomu jen zasměje a ještě zrychlí, když se před nimi objeví vysoká zeď tréninkového hřiště.

Obě dívky se rychle rozběhnou, tiché závodění o to, kdo tam bude dřív. Kassidy to přijde, až tak absurdně normální.

Město zdaleka není opravené a má toho ještě hodně před sebou, ale i tak z lidí pomalu padá depresivní nálada a nahrazuje ji jen ta smutná. Navíc zraněných také rychle ubývá. Každý den šli aspoň dva z jejich party pomáhat ještě s opravami a dva si popovídat s lidmi do nemocnice. Objevili způsob, jak si získat jejich srdce i bez moci.

S tou už to tak slavné nebylo. Když trénují, věčně končí něco rozbité nebo naopak nestane se pro jistotu nic.

Dina doběhne ke zdi první a začne lézt nahoru, přičemž se bělovlasé dívce pořád posmívá.

„Jsi pomalá Kassidy. Přiznej si to už.“ Vykřikne hnědovláska a několik lidí se za ní s lehkým úsměvem na rtech ohlédne. Kassidy už začne lézt za ní a šípy v toulci zachrastí. Nakonec se ukázalo, že každý z nich po svém rodiči zdědil jednu zbraň.

Původně si asi žádný z bohů neuvědomil, že pro ně budou hrozba a tak dostali aspoň tohle. Dina dostala velký stříbrný srp. Pohupuje se jí u boku a vypadá… nebezpečně.

Konečně přelezou celou tu hradbu a doběhnou dolů k Theodosisovi, který tu každý den sedí a pozoruje je. Doopravdy s nimi moc nemluví, řekne jim sotva ahoj a špatně, když vidí, že někdo drží špatně zbraň. Dina i Kassidy ho pozdraví a on jen kývne a koukne zpět do knížky, kterou má výjimečně na klíně.

„On je divný. Co to má vůbec na tom obličeji?“ zeptá se Dina a nenápadně ho začne pozorovat při chůzi směrem k největší skupině lidí. Jsou tu i další, obzvlášť ti nejdéle trénovaní. Dokážou pohybovat se zbraněmi, jako by byli jejich součástí a oni byli naprosto sladění. Je to jako tancování, ale když do ruky vezmou meč oni, je to jen marné klopýtání.

Navíc se skupiny ve městě už od začátku dělí na více obdařené magií a obratnější v bojové technice. Kassidy si jen unaveně povzdechne, když si uvědomí, že oni budou muset být tak dobří jako nejvyšší bojoví technici i magicky obdaření polobohové.

Pro ty pro změnu není vůbec žádný problém nechat přírodu zrychleně růst, ovlivnit někoho kouzlem lásky, že by s vámi zůstal po celý život, rozpoutat tornádo. Baví ji sledovat, jak mágové trénuji. Je to ještě více záživné, než sledovat boje.

Zatím nejsilnější ve městě jsou bratři Kristana, Kristophera a Sebastiana. Navíc Kassidy trápí ještě jedna věc, ale nikdy se na ní nezeptala.