Dcera Olympu

Rozhodnutí

Sedí v křesle a je naprosto zoufalá. Melany je zradila, Artemida dokázala bez sebemenšího zapocení vyřadit celý osvětlující systém města, který naštěstí už funguje. Navíc se zmínila o proroctví, o kterém pořád nemá páru, o čem by mohlo být. Kromě toho, že v něm mají prsty Nyx a Chaos a údajně vypráví o nich.

Prudce vstane a začne pochodovat po místnosti. Všechny je poslali sem, že tu mají počkat, dokud někdo nepřijde. Je to ta samá místnost, ve které seděli po povodni.

„Jak nás do prdele mohla zradit?!“ vybouchne Rais a hodí podšálkem o stůl. Porcelán se rozbije na miniaturní kousíčky a rozletí se všude po místnosti. Thalia vedle něj vyskočí a začne ze sebe smetávat střípky.

„Dávej bacha!“ Naštvaně na něj koukne a začne smetávat další střepy ze sedačky, aby si mohla sednout.

„Musela na to myslet už od začátku.“ Ozve se Kara, která sedí ve stinném koutu místnosti, schoulená v klubíčku a v rukách podšálek a hrnek čaje. Od doby kdy Melany zběhla, Kara nepromluvila ani slovo.

„Upřímně jsem nečekal, že by to vůbec někdo mohl zkusit. Vždyť se známe už tak dlouho a navíc způsobili smrt Niny.“ Zašeptá Maxwell a nejde si nevšimnout, jak se roztřeseně kousne do vnitřní strany tváře.

„To jen vysvětluje, že nemůžete věřit nikomu jiného, kromě sebe samých.“ Do schodů se vybelhá Timothy, který je do teď ve tváři popelavý. Ale aspoň nevypadá, že se každou minutu zhroutí, jak tomu bylo minule.

Koukne na Kassidy, která do tohohle okamžiku jen seděla s kamenným výrazem. Ani si neuvědomovala, jak děsivě vypadá. I Timothy se nad tím na chvíli pozastaví, tolik mu najednou připomíná jednu osobu.

Když ji poznal, byla stejně děsivě klidná, i když uvnitř té osoby řádila bouře, přesto nikdy nedala najevo, co si myslí. Stejně klidná osoba, právě sedí před ním. Ona je připravená, pomyslí si nanejvýš ohromeně. Nikdo nečekal, že to nastane tak brzo.

Ohlédne se na ostatních, v jejich očích neviděl nic jiného než bolest a zoufalství. Ti ještě vyjít nemůžou. Nic tady nedává smysl, polobozi se mají probudit téměř stejně.

„Proč přesně Nina zemřela?“ zeptá se chraplavým hlasem a ohlédne se zpátky na bělovlasou dívku. Kassidy naprosto klidným pohledem vzhlédne a postaví se. V celé místnosti, jako by se zastavil čas.

„Abych mohla žít já.“ Řekne bez obalu, bez výmluv. Uvnitř ní se jí do srdce zařeže silná bolest, ale jinak nehne ani brvou. Timothy jen přikývne. Čekala, že bude křičet, rozhazovat nábytek, ale nic z toho nenastalo. Jen si sedne do dalšího volného křesílka a nadále mlčí.

Ona sama si nesedne, jen ho podezřívavě sleduje. Nakonec si dojde pro čaj a pohodlně si sedne zpět. Zároveň ji překvapí, že nikde nevidí Leandrose.

Po nekonečně táhnoucích se minutách se konečně ozvou kroky do schodů. Uvidí poskakující blonďaté vlasy, které rychle stoupají nahoru. Do místnosti na kráčí Tamara, která vypadá neuvěřitelně naštvaně.

„Gratuluji, už zase je kolem vás pořádný rozruch. A Melany tomu vážně moc nepomohla! Jinými slovy všichni zuří. Ukázalo se, že veškerá ochrana nám byla k ničemu! Lidé vás chtějí vyhnat a upřímně?! Já se jim nedivím!“ je to snad poprvé, kdy ji vidí pořádně naštvanou. Přesto s Kassidy její křik ani nehne. Ostatní s sebou nepříjemně škubnou a začnou se tvářit provinile.

„S tím si nemusí už dělat problémy. Jde se do Delf.“ Ozve se ze svého místa Timothy a usrkne si čaje. Tamara se na něj vyděšeně podívá.

„Má to co dělat s proroctvím?“ zeptá se Kassidy a střídavě se koukne na Timothyho a Tamaru, kteří na ní koukají, jako by spadla z Marsu. Na co tak zírají, viděli mě snad milionkrát. Tentokrát ovšem na ní nezírají jen ti dva, ale i všichni její kamarádi.

„Připrav Theodosise na zkoušku. Musí se určit, kdo půjde a kdo ne.“ Zašeptá Timothy k Tamaře, ale ta jen zavrtí hlavou.

„Nemůžu ji připravit, něco takového se neukázalo století.“

„S tím bych mohla pomoct já.“ Kassidy se zvědavě koukne na Xi, která se na ní koukne slabým úsměvem a zpátky na Tamaru.

„Dobrá, doufám, že to umíš.“ Nedůvěřivě se na ní podívá a zvedne se. Kassidy se na ně nechápavě podívá. Vážně si v jednu chvíli přijde jako mezi blázny, o čem to zatraceně mluví? Ona přece ještě nic moc neumí.

„Co to znamená? Co to má na čele?“ Kristan se zmateně kouká z ní na všechny okolo. Na čele? Tam nic nemá, o čem to zatraceně mluví?

„Koukni se do zrcadla.“ Xi mávne rukou a před ní se objeví nádherné oválné zrcadlo. V jeho odraze se objeví tvář dívky, která vypadá jako ona. Tady ta má ovšem něco navíc, na čele se jí rýsuje tmavě modrý srpek měsíce, který protínají černé vlákna. Skoro to působí, jako by byli živé.

Zrcadlo se rozpadne a střípky, které se pak přemění v černý prach, který ještě než dopadne na zem, zmizí.

„Co to je?“ srdce jí začne vyděšeně bušit.

„Znamení, že někde se pro tebe narodil drak.“ Řekne Tamara a vyhrne si rukáv. Má tam béžové znamení spirály. „Vylíhne se jen pod tvým dotykem.“ Dokončí a ale už při slově drak, přestane vnímat. Draci? Draci?! Ti jsou sami o sobě mýtus, natož aby se objevovali v řecké mytologii!

„A ještě k tvé otázce. Ano, má to co dělat s proroctvím, půjdete si ho poslechnout k osobě, která jeho vznik, před staletími určila. Ale před výletem vás čeká menší zkouška.“

Konečně další část na světě... je to strašné a ještě ke všemu o polovinu kratší než obyčejně -.- ale svůj hlavní účel to splnilo :DD přísahám, že přístě bude lepší :D Mimochodem jste úžasní!! Děkuji za všechny voty a přečtení a komentáře :') jste prostě úžasní :33