Nenávidím Tě, Wolfharde 2

26.

Brečela jsem a brečela. Proč se vždycky mě dějí tak odporný věci. Často jsem k lidem milá, ochotná a vrací se mi to takhle.

,,Ani to víno mi nejede" vylila jsem skleničku do dřezu.

Na telefon jsem ani nesáhla. Raději jsem si na televizi pustila na nejvyšší hlasitost písničky a snažila se smutek a vztek vytancovat.

Do tancování jsem dala maximum. Dokonce jsem při něm i na chvíli na toho Finna zapomněla. Aspoň na tu chvíli jsem se cítila šťastná, bez problémů...

Bylo to skvělý. Smála jsem se a to bylo nejvíc skvělý.

Po dlouhém tancování jsem si skočila do vany a dala si tam hodně pěny.

Chvíli jsem tam ležela se zavřenýma očima a srovnávala si to v hlavě.

Má jinou.

Proletěla mi hlavou myšlenka se kterou jsem už byla celkem srovnaná. Myslela jsem si to teda. Bohužel jsem nebyla.

Spal s ní.

Tohle mi spíš přišlo, jako kdyby mi to chtěl vrátit. Vrátit mi ten incident s Leem. Samozřejmě tohle zabolelo. Ještě k tomu TO vidět na vlastní oči.

Vybral si jí místo tebe.

Ucítila jsem slzu jak mi teče po tváři. Milovala jsem ho. Milovala jsem toho kluka, který mi z půlky života dělal peklo. Po kterým mám i nehezké jizvy na těle, ale miluju ho. Miluju toho kudrnatýho kluka. Prostě miluju.

Vylezla jsem z vany a usušila se.

Chvíli jsem si poseděla na gauči a čuměla do černé obrazovky televize.

Vzala jsem si mikinu a šla si sednout na místo, kde jsem se poprvé zamilovala do Finna.