Nenávidím Tě, Wolfharde 2

49.

Pisnickaaaaaaa
-Finn-
Spal jsem teda na gauči. Musim říct, že to moc pohodlný nebylo, co si budem.
Ale usnul jsem tam rychle.

Probudilo mě otvírání okna. Šlo to z druhého patra.

Šel jsem se podívat, protože Tamara nikdy okno, když je už tma neotevírá.

Bylo otevřený dokořán. Tamara stála na něm.

Rychle jsem za ní běžel a křičel, ať z toho okna hned sleze. Neposlouchala mě. Jakoby byla hluchá. Vlasy ji vlály, protože foukal silný vítr. Mohl zafoukat hodně a už by letěla dolů a spadla by na beton.

,,Slez" chytl jsem ji za ruku ale ona s ní tak moc trhla, že jsem ji neudržel. Ona ani neodpovídala, jakoby byla němá.

,,Do prdele Tamaro slez dolů!" zakřičel jsem.

,,Budu s mámou, konečně. Konečně s ní budu. Nemůžu se dočkat až ji uvidím"

,,Když skočíš, už se nikdy neprobudíš, víš to?"

,,Její krásné hnědé vlasy, úsměv. Budu s ní. Navždycky"

,,Nedělej to! Můžeme mít spolu krásný děti. Dětí kolik budeš chtít! Slibuju, že si už nebudu nic dělat!"

,,Slibuješ zbytečně. Už jsem tak blízko k tomu, abych viděla po několika letech svou mámu" šeptla.

,,Miluju tě!" zakřičel jsem.

,,Nezapomeň, že jsi zabil Raven. Teď budeš zodpovědný za dvě smrti"

,,Kurva Tamaro vrať se zpátky!"

,,Řekni všem jak jsem je měla ráda, hlavně tátovi."

Všiml jsem si, že v ruce dokonce drží zbraň.

,,Proč máš tu zbraň v ruce?!"

,,To je ta se kterou se máma zabila. Když ji budu mít u sebe, tak mámu uvidim" zahleděla se do nebe.

,,Nechtěl jsem na tebe bejt hnusnej. Prosím slez dolů" řekl jsem pomalým hlasem.

,,Já se nebojím smrti, ale bojim se žít" vzdychla.

,,Vždycky tady pro tebe jsem a ty to víš"

,,Možná jsi, ale nedáváš to najevo"

,,Prostě..prostě vrať se zpátky" chtěl jsem ji chytnout za ruku, ale ucukla s ní.

,,Sakra Tamaro. Podívej se na mě!"

,,Mami už jsem skoro u tebe. Stačí jen malinký krůček a vše bude v pořádku." koukla se dolů.

,,Zlato!" zakřičel jsem.

Ona mě prostě nevnímala. Jako by mě neslyšela.

,,Podívej se na mě prosím!"

,,Těším se na tebe mami. Tak moc jsi mi chyběla a teď tě konečně po několika letech uvidim"

,,Tamaro!!" zakřičel jsem jak jsem nejvíc mohl.

Tamara skočila dolů.

,,Pane bože!" chytil jsem se za hlavu a silně jsem se rozbrečel.

Na místo přijela záchranka a několik policejních aut.

V nemocnici mi řekli, že se Tamaru nepodařilo zachránit.

Příběh nekončí, jen aby jste si nemysleli. Bude pokračovat i potom, co se teď stalo.