Nenávidím Tě, Wolfharde 2

52.

-O měsíc později-
Byli jsme ve škole. Zrovna byla přestávka a Finn se bavil se svou partou. Já byla zase se svou, ale nemohla jsem odtrhnout oči od Alie.

Koukala furt na Finna a usmívala se na něho. Otočila jsem na Finna a on se na Alie usmíval taky.

Šla jsem za tou holkou a silně ji zmáčkla ruku a odtáhla na záchody.

,,O co se snažíš?" zamračila jsem se na ni a stále ji silně držela ruku.

,,O nic?" protočila očima.

,,Chceš abych ti dala do držky teď a nebo potom?" zmáčkla jsem ji ruku ještě víc a zaryla ji nehty do kůže.

,,A co třeba nikdy? Nic špatnýho jsem neudělala" zakroutila hlavou.

,,Co máš s Finnem?" zeptala jsem se trochu klidněji.

,,Zatím nic, ale stejně se každou chvíli rozejdete a on bude semnou" zasnila se.

Vlepila jsem ji jednu silnou facku, až se ji ruka obtiskla na tváři. Nevypadalo to, že to zmizí nějak rychle.

,,Semnou si nezahrávej holka" usmála jsem se na ni a odešla zpátky do třídy.

Finn mě zatáhl za dveře a vypadal celkem naštvaně.

,,Co zase vyvádíš Tamaro?" chytil mě za ramena.

,,Proč ses na Alie usmíval?"

,,Protože se na mě usmála taky. Co jako? Mám se na ni koukat hnusně jako ty?"

,,To neříkám"

Alie prošla okolo nás a její tvář byla stále rudá.

,,Ty jsi ji dala facku?" zvýšil hlas.

,,Jo. Chce nás rozdělit a to já nedopustim"

,,Tamaro ty moc dobře víš, že tě miluju. Žádná Alie nás nerozdělí. Nemusíš se ničeho bát" usmál se na mě.