Nenávidím Tě, Wolfharde 2

81.

,,Najdu ho" koukal se Finn na svou pěst.

,,Finne nech ho bejt" zakroutila jsem hlavou.

,,Proč ho chráníš!" křikl po mě Finn.

,,Já ho nechránim Finne. Já jenom vim, jak to dopadlo s tou Raven!" křikla jsem na něho nazpátek.

,,Tak počkej. Ty si myslíš, že bych ho zabil?"

,,J...já nevim." pokrčila jsem ramenama.

,,Jestli ti něco udělá, tak ho zabiju."

,,Finne" vzdychla jsem.

,,Nikdo ti nebude nadávat do děvky Tamaro! Nezapomeň na to, že kdybych tě na tý párty neuviděl, tak by tě nejspíš znásilnil!"

,,Já vim..." koukala jsem do země.

,,A pokud vim, tak na základce jsi se chovala stejně jako já. Kam jsi zmizela? Ta která si klidně otevřela hubu na Elizu a ostatní?! Hm? Kam zmizela!" křičel na mě tak moc, až jsem se rozbrečela.

Brečela jsem jako malý dítě.

A v tu chvíli jsem si uvědomila, že má pravdu. Vždycky jsem se dokázala bránit a teď najednou nic.

,,Ne promiň... Já to tak nemyslel" začal mě utišovat.

,,Ne... Máš pravdu Finne. Stala se ze mě troska" utřela jsem si slzy a povzdychla si.

,,Nejsi troska-"

,,Jsem! A já to napravim..." koukla jsem se na Finna ubrečenýma očima a rozmazanou řasenkou.

,,Nemusíš to dělat Tamaro. Já jenom nechci, aby ti bylo ubližováno. To je všechno"

,,Ale já chci. Chci bejt taková jako dřív"