70.

749 47 10
                                    

Šla jsem chodbou, kde se každej motal. Každej si na mě ukazoval a smál se.
Díky bohu, že já už šla domů.

Furt Finna nějakým způsobem miluju, i když vim, že bych už rozhodně neměla. Chybí mi... chybí mi ten starej, hodnej Finn.

Šla jsem různýma ulicema, abych se vyhla lidem. Kopala jsem do všeho, co mi přišlo do cesty.

Přišla jsem domů a sundala si batoh ze zad. Sedla si na gauč a jen v tichu přemýšlela.

Potřebuju si taky nějak užít. Nemůžu přece sedět doma furt jako pecka.

Rozhodla jsem se, že půjdu na párty.

Byl už večer a já si vzala černé šaty s černou malou kabelku přes rameno.

Přišla jsem tam a uslyšela velmi hlasitou hudbu.

,,Jé Tamara!" zamávala na mě holka ze základky.

,,Pane bože! Co ty tady?" usmála jsem se. Bylo super vidět někoho, kdo proti tobě nic nemá.

,,Ále jen jsem si chtěla zatancovat a už se chystám domů. Ty jsi teď přišla?"

,,Jo" zasmála jsem se.

,,Tak si to tu užij. Já už musim jít, tak se měj hezky. Ráda jsem tě zase viděla" zamávala mi a odešla.

Šla jsem si k baru pro vodku s džusem a šla si sednou do jednoho z boxů. Přemýšlela jsem nad vším a u toho pila.

Vedle mě si sedl kluk s povědomým hlasem. Otočila jsem se a seděl tam ten kluk, co mě přirazil na skříňku a poté osahával.

Dělala jsem, že ho nevidím a ani neznám, ale za to on si mě všiml hned.

,,Co ty tady?" zasmál se.

Neodpovídala dala jsem mu.

,,Haló? Tamaro? Mluvim na tebe" poklepal mi na rameno a tím mi naskočila husí kůže.

,,Nesahej na mě" šeptla jsem.

,,Cože jsi říkala? Neslyšel jsem tě" přiblížil se ke mně blíž a položil si ruce na moje ramena.

,,Řekla jsem, ať na mě nesaháš" křikla jsem.

,,To, že tady zakřičíš neznámená, že tě někdo uslyší přes tu hlasitou hudbu" dal mi ruku na stehno a jel nahoru.

,,Prosím" šeptla jsem a zavřela oči.

,,Tobě to není při-"

,,Hej, co děláš ty kreténe!" zakřičel povědomý hlas.

Měla jsem stále zavřené oči, takže jsem nevěděla kdo to je.

,,Co ji chráníš? Vždyť s ní už dávno nejsi vole" zasmál se.

Rychle jsem otevřela oči a uviděla před sebou Finna.

,,Okamžitě tu ruku z jejích kalhotek vyndáš nebo tě tady zabiju je ti to jasný?" zakřičel Finn.

,,Fajn klid brácho. Jen jsem se bavil"

,,Bavil? Vždyť ona tady trpí!" ukázal na mě.

,,Trpí? Ona se tady skvěle bavila viď?" dal ruku okolo mých ramen.

Nemluvila jsem. Nešlo to. Bylo to jako, kdyby se mi zasekl hlas či co.

,,Nesahej na ni. Je vidět, že se jí to nelíbí" chytl ho Finn za ruku, aby ji neměl okolo mých ramen.

,,Proč se o ní teď tak staráš?" rozhodil rukama ten týpek.

,,Já se o ní nestarám, jenom se mi nelíbí, jak ji něco děláš a ona to nechce" křikl Finn.

,,Fajn klid bože" protočil očima.

,,Teď vystřel nebo tě tady rozmlátim" ukázal Finn na dveře.

Kluk se zvednul a odešel. Spadnul mi kámen ze srdce. Kdyby Finn nepřišel, tak bůh ví, co by mi udělal.

,,Seš v pohodě?" sednul si vedle mě Finn.

,,A...asi jo"

,,Nekecáš?"

,,Ne" pousmála jsem se.

,,Finne děkuju, že jsi mě zachránil. Nevim, co by mi dál mohl udělat"

,,V pohodě, ale nepočítej s tím, že tě budu zachraňovat věčně aby bylo jasno"

,,Jo...jasný...chápu" zasmála jsem se, ale úsměv mi hned spadl, když jsem uviděla Alie.

,,Hele už musim jít. Měla by jsi odejít domů, než ti tady zase někdo něco udělá" poklepal mi na hlavu jako nějakýmu malýmu harantovi a odešel.

Nenávidím Tě, Wolfharde 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat