Nenávidím Tě, Wolfharde 2

57.

Ruku jsem měla celou pořezanou a krev byla rozmatlaná po celým stole, skleničce ve které bylo nalito víno.

Nedocházelo mi, že ty jizvy nikdy nezmizí.

Vyfotila jsem si ruku a poslala ji Finnovi do zprávy s doměním, že si aspoň něco uvědomí.

,,Chci zpátky mámu" šeptla jsem a napila se vína.

Najednou se z ničeho nic rozrazily dveře a v nich vyděšenej Finn.

,,Tamaro, co tě to napadlo!" běžel ke mně.

,,Spal si s ní?" koukla jsem se na něho.

,,Neřeš teď píčoviny! Pojď zavážu ti to"

,,Takže spal" protočila jsem očima.

,,Dej takhle ruku" dával mi obvaz.

,,Pojď si lehnout" chytil mě za ruku a vedl do postele.

,,Budeš tady semnou?" koukla jsem se na Finna smutně.

,,Jo budu, ale pojď si už lehnout" usmál se na mě.

Lehla jsem si a v okamžiku hned usla.

Jen mi vrtalo hlavou... Finn mi neodpověděl na to, jestli s ní spal. Spal s ní teda a nebo ne?