Nenávidím Tě, Wolfharde 2

25.

Probudila jsem se na gauči s bolestí hlavy. Ze včerejška si pomalu nic nepamatuju.

Odemkla jsem svůj telefon a otevřela zprávu, kterou mi poslala máma.

Doufám, že doma uklízíš.

Nad zprávou jsem protočila oči a šla na Instagram. Projížděla jsem instastories a najela jsem na Finnovu.

,,On měl doma párty?!" křikla jsem.

U něho asi pauza znamená, že se může líbat s ostatníma holkama, pít, spát s nima.. Starej Finn.

Vzala jsem si prášek proti bolesti a rozhodla jsem se navštívit Finna, i když podle mě.. Mě nechce ani vidět.

Vzala jsem si svou bundu a s rychlou chůzí šla k Finnovi domů.

Šla jsem zadním vchodem, protože ten je vždy otevřený. Dveře jsem otevřela pomalu a potichu. Šla jsem tam jako duch.

Z jeho pokoje jsem slyšela smích. Ženský smích..

Šla jsem pomalu po schodech, aby nezakřupaly. V mé hlavě furt běhaly myšlenky. Ty nejhorší myšlenky, co by tam mohl dělat.

Už jsem stála u jeho pokoje. Měl zavřené dveře. Proč asi?

Myslíte, že jsem je otevřela pomalu? Ne! Přímo jsem je rozrazila bez žádného čekání.

Ležel tam. S nějakou holkou. Byl nad ní a oba dva se smáli. Ani si nevšimli, že tam stojím.

Finn byl bez trička a ona taky.

,,Tak tohle je ta tvoje pauza" stála jsem tam jako trvé Y a jen na ně čuměla.

Finn se na mě otočil a já uviděla krk té holky. Cucfleky.

,,Hezkej krk" zvedla jsem obočí.

,,Tamaro-" zvedl se z ní Finn a šel směrem ke mně.

,,Nakonec nejsme tak odlišní" obešla jsem ho a šla k té holce.

,,Víš co bych s tebou teď nejraději udělala? Pořádně tě profackovala a ubodala k smrti" pomalu jsem se k ní přibližovala.

,,Táhne z tebe víno" zasmála se blonďatá holka ve Finnově posteli.

Už jsem se nasrala. Vzala jsem polštář a začala ji dusit.

,,Tamaro přestaň udusíš ji!" zařval.

,,A o co mi právě teď jde" tlačila jsem na polštář ještě víc.

Finn ke mně přiběhl a silou mě od ní odstrčil.

,,Tvoje rozhodnutí je jednoduchý. Ona nebo já? Jsem si jistá. Ona je určitě skvělá. Ale Finne, miluju tě" tekly mi slzy po tvářích.

Finn se na mě jen koukl s otevřenou pusou a nic neřekl.

,,Tak máme jasno. Užij si ho" plácla jsem rukama o svoje stehna a s brekem odešla.

Šla jsem do jedné uličky, kam nikdo nechodí a tam si sedla na zem. Zapálila jsem si cigaretu a u toho nepřetržitě brečela.

Telefon mi furt blikal, protože mi psal Finn.

Vypla jsem si telefon a běžela domů.

Vytáhla jsem další flašku vína a nalila si do skleničky. Telefon jsem stále nezapnula.