Nenávidím Tě, Wolfharde 2

33.

Dnes je víkend. Díky bohu.

,,Hele jdu nakoupit, tak mi napiš mi, co chceš koupit" 

Vzala jsem papírek a napsala Finnovi nákup.

Asi si říkáte, proč jede sám. Já mezitím něco uvařím k obědu, než přijde.
Už si přijdu, jakoby jsme byli už manželé. To bude tím, že spolu bydlíme.

Mezitím než Finn přijde, tak uklidím a něco uvařím.

Zakřičela jsem bolestí. Zase to břicho. Spadla jsem na zem a začala se třást.
Jako kdybych dostala elektrikou, jestli chápete.

,,Pomoc" šeptla jsem, mezi sliny, které mi začaly z pusy téct.

-Finn-
Přišel jsem domů a hledal Tamaru. Žádná odezva.

Běžel jsem po schodech, protože jsem neslyšel nic, co by dokazovalo Tamařinu přítomnost.

,,Pane bože Tamaro!" chytil jsem ji do náruče a položil ji na postel.

,,Přinesu ti ručník!" běžel jsem rychle do koupelny a ručník, který jsem přinesl, jsem dal Tamaře k puse.

,,Zavolám záchranku" vzal jsem telefon.

,,Ne!" zakašla.

Telefon jsem položil zpátky.

Tamara vypadala jako když má vzteklinu. Jak mají vždycky psi tu pěnu okolo pusy.. To měla přesně ona. No, ale stop vtipům.

,,Tamaro máš záchvat!" zakřičel jsem a koukal na celou červenou Tamaru.

Vzal jsem si telefon zpátky do ruky a zavolal záchranku.