Nenávidím Tě, Wolfharde 2

24.

Probudila jsem se. Finn ležel vedle mě, což jsem nečekala.

Vstávala jsem z postele, ale probudila jsem Finna a to jsem právě nechtěla.

,,Kam jdeš?" zamumlal.

,,Domů. Převlíkneme se a odejdeme" udělala jsem si culík.

Podívala jsem se na Finna, který nejspíš zase usnul.

Šla jsem probudit Octavii a převlíkly jsme se zpátky do našeho oblečení.

Ještě jsem Finnovi napsala vzkaz.

Děkuju, že jsi nás tady nechal přespat.

Přišly jsme domů. Konečně!

Začal mi zvonik telefon. Volala mi máma.

,,Prosím?" zvedla jsem hovor.

,,Dnes si pro Octavii přijede její máma, aby si taky ještě užila prázdniny, takže budeš doma sama. Jestli to nevadí"

,,Ne! Rozhodně ne!" řekla jsem šťastně.

Domluvila jsem s mámou a hned šla něco Octavii říct.

,,Hele jede si pro tebe tvoje máma. Nic ji neříkej, co se tady dělo jasný?!" chytla jsem ji za ramena.

,,Neboj" usmála se a šla si zabalit.

Konečně budu doma sama!

Teta už přijela a já se je už snažila, co nejdříve vyhnat z domu. Už jsem se nemohla dočkat až budu sama.

,,Tak ahoj" rozloučila jsem se s nima.

Úsměv spadl.

,,Konečně nemusím předstírat úsměv" protočila jsem očima a skočila na gauč.

Odemkla jsem telefon a šla na Instagram. Prohlížela jsem instastories
Vyjela na mě instastory od Finna. Nějaká holka mu tam dávala pusu. U něho doma. Přidáno před 10 minutama.

Napsala jsem Finnovi, co to má znamenat. Neodepsal. Pouze si to zobrazil.

Rozbrečela jsem se a praštila telefonem o gauč.

,,Proč vždycky já" řekla jsem si pro sebe.

Pak jsem si vzpomněla na schované víno v kuchyni.

Zvedla jsem se z gauče a rychlou chůzí šla do kuchyně.

Vytáhla jsem flašku vína a nalila ji do skleničky.

Z jedné skleničky se staly čtyři, dokud jsem nevypila pomalu celou flašku.

,,Nemiluju tě Finne. Jsi jenom falešnej čůrák, kterej umí bít lidi a nic jinýho. Jdi se zabít kreténe." řekla jsem v opilosti.

No to jsem ještě netušila, že se zabít opravdu chce. No, ale o tom příště.