Vzvudila jsem se brzy ráno. Přišla paní a přinesla mi jídlo, ale já hlad neměla poděkovala jsem a dala to na stolek, který byl hned vedle mě. A čekala jsem jestli příjde ta paní ze včerejška jak slíbyla. Čekala jsem dlouho až někdo nakonec zaklepal na dveře. Byla to ona, ale přišla s ní ještě jedna paní která měla v náruči miminko i ta druhá paní jedno měla. Obě mi někoho připomínala. To jedno byla holčička a to druhé kluk, ale na jméno jsem si nevzpoměla. "Kdo jsi?" zeptala jsem se a ukázala prstem na tu druhou paní. " to jsem já máma vzpomínáš?" "ne" řekla jsem a ona se smutně podívala a pak někam odešla a když přišle měla v ruce koláž fotek. Byla jsem na nich já a....."Olívie!!" vykřikla jsem na hlas. "Ano" řekli obě na ráz" já chtěla vstát a jít za nima, ale necítila jsem nohy chvíli jsem stála, ale pak jsem zase spadla. Ony se lekli. Poližili ty děti a pomohli mi do postele. "Mami babi" řekla jsem. "Už si vzpomýnáš?" řekla babička starostlivě. "Ano" řekla jsem. Pak jsme si povídali, když v tom někdo zaklepal na dveře. "Dále" řekla jsem. Byl to.... Táta. Já jsem vykulila oči " vypadni" vykřikla jsem. Babička mě okřikla 'je to tvůjvotec má o tebe strach" řekla. "Jó teď má strach jo? On mě nejdřív surově strčí do auta a doveze mě k nim a teď má strah?" byla jsem vytočená " co ona jí doslova přeskočilo" řekl táta a babička na to přikývla. "Mami ty víš co je zač, že mi věříš? Alespoň ty." řekla jsem prosebně, ale ona mlčela. Přez tu bolest jsem vstala a pokusila se udržet na nohou. Šlo to odešla jsem za sestrou ale upadla jsem, tekže ona došla za mnou. Posadila mě na židli a zašla pro vozíček, aby jsem se mohla líp pohybovat. Pak jsem hi poprosila, aby je vyhodila z méhovpokoje, že si nepřeju, aby tam byli. Ona je vyhodila a já si opět lehla do postele.