Proč? Proč Já? [DOKONČENO]

33

Pohled Carlos
Uplynul měsíc a Izi s Matýsken stále nenašli😰😰😰😰 pátrání pomalu ale jistě vzdávali. I já jsem to vzdal. Ale něco vám slíbím, NIKDY nebudu mít jinou. Zůstanu ji věrný do smrti. A o děti se postarám.

Pohled Izi
Uplynula dlouhá doba a mi tu pořád trčíme každý den každý dostane jednu pet lahev vody a čtyři rohlíky někdy i mi ženy vložky. Štěstí že jsme v pokoji kde jsem měla záchod. BOHUŽEL JE BEZ OKEN. Břicho mi pořádně povirostlo ale holky si toho naštěstí nevšimli. Přišel sem jak ho nezvat otec asi těžko. Třeba on bude to on. A já jsem se ho zeptala, jestli si s ním mohu promluvit. Kývl ale aby měl jistotu že nedrhnu svázal mi ruce a pak i nohy. "Co je?" Řekl "no jak začít mám menší problém" začala jsem " jakej zase?" Zeptal se "jsem těhotná!" Řekla jsem rovnou nechtěla jsem to prodlužovat. "Potřebuju na gyndu" dodala jsem "dobře zitra se příprav ale běda jak něco zkusíš" řekl celkem klidně. Pak mě Rozvázal nohy a odvedl mě zpátky. Ruce mi opět nerozvázal. "Oli pomužeš mi prosím" zeptala jsem se. Kývla a Rozvázala mi ruce "co jsi mu chtěla?" Ptala se Verča. "No potřebuju na gyndu" rekla jsme. "Proč jsi těhotná nebo co" řekla z legrace Oli. "Jo jsem" vykřikla jsem protože mě to už nebavilo. "Nevtipkuj" řekla Verča. "Myslím to vážně" vykřikla jsem jelikož jsem na to už neměla nervy z pokoje vedli dveře do druhého pokoje. Tam spal Matýsek zkusila,jsem otevřít bylo odemčený ale druhý dveře ne to je jedno byly,tam dvě postele a postýlky "Maty pojď a vem si sem věci" řekla jsem mu. Poslušně šel. Měl tam i hračky. Tak si hrál. Našla jsem tam i mamčino staré oblečení. Bylo tu triko a džýny. To si vezmu zítra na sebe.
Byl už večer a my šli spát
Ráno jsem vztala,a,vzala,si ne sebe to triko a džíny. On přišel do hodiny. Poprosila jsem holky, aby pohlídali Matýska. A šla jsem. V autě se úplně změnil byl příjemný a konečně jsem cítila že mám tátu. Dojeli jsme a on šel se mnou bylo tam prázdno zaklepala jsem a,oni mě hned vzali. Dokonce mi řekli i pohlaví. Bude to holčička. Byla v pořádku ajsem v druhém měsíci. Dali mi i fotku. Pak mě pustili. "Chceš se kouknout? Zeptala jsem se." Kývl a vzal si fotku. Zrovna začla kopat. "Puč mi ruku"řekla jsem a položila mu ruku na místo kde kopala. "cítíš to?" Zeptala jsem se "ano kope" řekl nadšeně. Uvolnila,jsem se jelikož se choval jako dříve. Když s námi byla ještě máma. Šel se mnou k autu otevřel mi a,když jsem si sedla řekl "počkej na mě" zamkl auto a odešel chtěla jsem utéct ale nemohla jsem kvůli Matýskovi. Když přišel mě l tašku plnou jídla. Ne jen rohlíků ale i zeleniny. Na tady ať nejíš jenom rohlíky. Vzala jsem ji. "Děkuju" řekla jsem a pak jsme už jeli. A cestou jsem ho promluvila aby,nás,pustil z te jedné mistnosti. Dojeli jsme zpátky. Hlavní dveře zamkl ale nás nechal, aby jsme po celém domě chodili jak chceme. Okny jsme utéct nemohli jelikož na nich byli mříže. Byl čas dělat oběd. Tak jsem se do toho pustila. Udělala jsem špagety. Nic jiného mě nenapadlo. Když jsme se všichni najedli byl polední klid. Přemýšlela jsem co asi dělá Carlos a děti. Jak se maj,jestli mě vůbec hledají. Nic sem nevěděla. Začala jsem brečet. Všiml si mě táta. "Copak je?" Zeptal se mile. "Chybí mi můj přítel a děti" řekla jsem. "Ty,máš ještě jiné děti? Zeptal se. "Ano klaka a holku oba jsem našla. Jednoho mi nechali před dveřmi a druhého v parku. "Jestli chceš můžeš za nimi jít a vzít je sem. Pryč tě ale nepustím." Řekl. A já souhlasila. V jednu jsme jeli k mému domu. Já zazvonila. "Haló?" Ozvalo se "pojďte vsichni dolu" řekla jsem "dobře" odpověděl hlas a do pěti minut jsem slyšela jejich hlas shovala,jsem se za roh byl tam.jen táta "dobrý den" řekl Carlos" jsem tu ohledně pohřešované......" Řekl."co je s ní našli jste ji?" Ptal se Carlos "ano bohužel nenesu dobré zprávy. Našli jsme ji mrtvou" řekl "to ne" vykřikl Carlos

Pohled Carlo
"ano bohužel nenesu dobré zprávy. Našli jsme ji mrtvou" řekl ten pán. "To ne" vykřikl jsem a chtělo se mi brečet. V tom mi někdo ze zadu zakryl oči
"Kdo jsem?" Ptala se žena za mnou. Měla stejný hlas jako Izi, ale ta už neni. Sundal jsem její ruce z mých očí otočil jsem se. Byla to Izi. Srdce mi poskočilo. Ona žije. Políbil jsem ji.
"Musím za chvíli zase odjed, ale jestli chceš takk můžete jet se mnou...." řekla, ale já to moc nechápal. Pochopil jsem jen to že musí odejít a my můžeme s ní. Nevěděl jsem proč, ale nechtěl jsem ji znovu opustit. Beze slova jsem odběhl na horu za dětmi. Zbalil jsem věci azase seběhl domu i s dětmi. "Mami" křičeli a rozběhli se za ní. Pak jsme vlezli do auta a odjeli.

Pohled Izi

Maj lepší dopravu než jsem měla já. 😂😂😂 ale jsem ráda že jsou zase se mnou.