Proč? Proč Já? [DOKONČENO]

22

Ráno jsme se vzbudili a jeli do práce, školky a školy. Babička šla už domů. Já ji říkala že může zůstat, ale ona nechtěla. Neměla jsem náladu a ani čas jí hodiny a hodiny přemlouvat tak jsem ji nechala jít. Děti byli ve škole a já s Carlosem jsme jeli do práce. Vžívám se do role mámi jej řekla jsem si v duch. A taky proč ne? Jsou v mé péči? Jsou maj otce? Maj nebo ho tak alespoň berou. Jsme šťastnà rodina. A Oli si myslím že nás taky bere za rodiče. Když jsme dorazili do práce, rozloučili jsme se a já se těšila na Veroniku. Mám ji ráda je fajn. Směna utekla jako voda a já se musela rozloučit. Těšila jsem se na Carlose. Čekala jsem před skladem když vyšel skočila jsem mu do náruče a on mě k sobě tiskl jako plyšáčka "ahoj zloto bylo mi smutno" řekl "mě taky" odpověděla jsem. Šli jsme k auto a jeli pro děti a pak i pro Oli, jelikož končila ve tři a my to krásně stíhali. Dojeli jsme ke škole, ale Oli nikde "kde je teta?" ptal se Matýsek "nevím, ale jdu se tam podívat." řekla jsem a vystoupila z auta. Šla jsem k ní do třídy, ale byla prázdná pak jsem šla na dívčí toalety a tam jsem slyšela.... Kamilu a Olinčin pláč!! Na nic jsem nečekala a vběhla jsem tam a vyděla jsem jak tam Oli byjí, měla všude modřiny " Oli" vykřikla jsem "Izi" vykřikla a z jejího hlasu šla slyšet úleva " hned ji pusť Kamilo" vykřikla jsem. Ona luskla a kluci se vrhli i na mě. Potrhali mi oblečení a asi i zlomili ruku, ale podařilo se mi utéct. Běžela jsem pro Carlose. "Honem na nic se neptaj a pojď za mnou" řekla jsem on rychle vylezl z auta a šel za mnou " co se děje a co se ti stalo?"ptal se "na to není čas mlátí tam Oli a zmlátili i mě, když jsem se ji zastala" řekla jsem a on pochopil. Doběhli jsme před holčičí toaletu "tam pojď" řekla jsem a ukázala tam vběhl tam a vykřik "hned jí pusť" "nebo co?" provokovala Kamila, ale udělala chybu. Carlos se naštval a chytl jí pod krkem " já říkám pusť ji" " dobrá dobrá pusťte ji" řekla a oni ji pustili rozběhla jsem se k ní. "Mami" vykřikla " holčičko moje si v pořádku? " ptala jsem se " hrozně mě bolí noha.. " řekla " mami? Oh Izinka je tak mladá a už je maminka to je trapný a ubohý" vmíchala se domtoho Kamila. Já vstala a dala jsem jí pěstí " drž hubu!!" vykřikla jsem " teď nachruješ co? Máš tu svího miláška viď" rejpala dál "Carlosi pusť ji na zem" řekla jsem a on mi vyhověl začla jsem ji mlátit " ty se budeš navážet do mě a do mí rodiny ty svině" vykřikla jsem " mami" vykřikla Oli z pláčem " neboj" řekla jsem " bez svích poskoků si slabá. To ty si ta trapná. Ne já" řekla jsem a pak jsem jí už nechala. Šla jsem k Oli a pomohla ji vstát nemohla chodit " Carlosi pomoc. Nemůže chodit kůvi týhle krávě" vyjekla jsem " klid zlato" snažil se mě uklidnit. ''Na to že mám něco s rukou jsem jí to nabdala solidně" řekla jsem nahlas, ale byla to chyba. " co máš s rukou?" ptal se Carlos " nevím? asi zlomená?" řekla jsem a on vypadal tak sklamaně. Bylo mu líto, že mě nestihl ochránit" vyděla jsem mu to v jeho výrazu " nemůžeš za to" řekla jsem a on se jen pousmál došli jsme k auto Oli jsem nechala ať si sedne dopředu a já šla do zadu k dětem. " vyložíme je u babičky ať je nemusíme tahat do špytálu" řekla jsem a jeli jsme tam. Na místě jsem vystopila a šla za babičkou "babi prosím pohlídáš mi je? Tady máš klíče od mého bytu my musímu do nemocnice" ona kývla a já poprosila Carlose, aby je odpoutal. Babička si je vzala a mi jeli do nemocnice