Proč? Proč Já? [DOKONČENO]

17

Ráno jsem vstala a řekla Olívii, že mám v plánu jít za mámou a ona souhlasila. Šli jsme dlouho ale na konec jsme tam došli. Olívie čekala venku a já šla dovnitř. Ale to co jsem slyšela bylo moc

Rozhovor
Máma: ach jo
Babička: co se děje?
Máma: mrzí mě to, co se stalo s Izi....
Babička: jak to myslíš?
Máma: no to jak se chtěla zabít no a tak... Víš jak to myslím že?
Babička: bylo toho na ni moc.
Máma: to není moje holčička to je monstrum

Konec rozhovoru
pak jsem do něj vtrhla já "mami co to? Já myslela že mě máš ráda" vykřikla jsem a vyb3hla ven "Olívie pojď" vykřikla jsen a oba běžela za mnou. Doběhly jsme k mé skrýši, kam jsem chodila jako malá. Když Olívie usla pomyslela jsem na malou Olívii. Nemohla jsem ji tam nechat. To já ji našla. Musím si jí vzít a Matýska taky. Hned jsem vztala a šla pro ně. Všichni tam už spali. Šla jsem potichu. Vzala si Olívii a dala jí s Matýskem do kočárku. Rychle jsem vyběhla ven. Všimla jsem sivTary jak tam kňučí v boudě. Vzala jsem si jí taky, ale pak jsem si vzpoměla že pro ní nic nemám no nic ještě mám nějaký peníze. Asi pět tisíc jak jsem přepadla tu benzínu. Vydala jsem se zpátky. V tom za mnou vyvěhla babička "chápuvže máš vstek ale nezvládneš se o ně postarat" řekla " to nech laskavě na mě. A nach mě být je mi už patnáct. Zvládnu to." řekla jsem a ona se smutně podívala "babi mám tě ráda, ale nemůžu je tu nechat máma se o Matýska nestarala od jeho narození a Olívii jsem našla já. Budu za tebou chodit, ale jen když tu nebude ona. Víš co o mě řekla. Nejsem její holčička tak tím pádem Matýsek není její kluk." dořekla jsem a odešla jsem spátky do skrýše. Tam jsem si lehla a pomalu usla