Proč? Proč Já? [DOKONČENO]

45

Když jem se probudila, ležela jsem v posteli. Promnula jsem si oči a zívla. Vstala jsem a šla se kouknout do obýváku. Spal tam Alex. Vždyť mohl spát v posteli, ale ne. On mě tam musel přenést. Usmála jsem se. Má dobré srdce, je milý a starostlivý. Šla jsem do kuchyně a udělala mu něco k snědku. Pak jsem napsala vzkaz
❤Dobré ráno❤
A pod to své tel. číslo. Vzala jsem si věci a šla domů. Doma všichni spali. Šla jsem k sobě do pokoje, kde spala i Sofi. Vybalila jsem věci a dala je do skříní. Začal vybrovat mobil. Koukla jsem se kdo volá. "Miláček,, takže Carlos. Položila jsem to a pokračovala dál v úklidu. Po chvíli volal znovu. Opět sem to položila. Tak se to opakovalo asi desetkrát, ale pak jsem na to už neměla nervy. Zvedla jsem to.

Já"Co chceš"
On"tebe"
Já"na to jsi měl mislet dřív, je konec! Rozumíš? KONEC!
On" a co malá?
Já"co by bude u mě
On"tak to teda ne
Já"jak ne? Ona Olívii spadla a ty,si jen čuměl a ona! Šla na facebook
On"no a?
Já" děláš si prdel? Ty na to odpovíš jen no a!
On" jak vidíš! A co ty a já?
Já" seš zase nalitej jako hovado! Jdi si lehnout
Položila jsem to. Koukla jsem na Sofi. "Nedovolím aby tě získal on neboj"
Špitla jsem lehla si k ní.
Šla jsem dál vybalovat věci. A pak na mobil hledat nějaký byt co nejdál odsud. Jeden sem našla byl I další měsíc se můžeme stěhovat. Musela jsem ještě do mého starého bytu, pro moje peníze. Naštěstí Carlos a ani Olívie neví kde jsou. Šla jsem tam. Doufala jsem že budou spát. Porichu jsem odemkla a plýžila se k místu kde byly mé peníze schovány. Opatrně jsem je vzala. A chtěla odejít.v tom jsem zaslechla někoho jak otvírá dveře. Schovala jsem se a čekala co se bude dít. Když jsem slyšela další zvuky dveří, vykoukla jsem a ujistila se, že tam nikdo není. Běžela jsem ke dveřím, otevřela je a utíkala ven. V půli cesty jsem se porozhlédla a běžela k domu. Doma jsem si přepočítala peníze. Byli všechny.
Šla jsem do svého pokoje. Už z dálky byl slyšet pláč mé milované Sofi. Běžela jsem k ní a vzala si jí do náruče. Uklidnila se. Nakojila jsem ji a nechala odříznout. Vzala jsem ji dolů a udělala jsem všem snídani. Pak jsem uspala Sofi. A šla si taky na chvíli lehnout. Usla jsem, ale po chvíli přiběhla tříletá Oli. Lehla si ke mě. Pak přiběhl i šesti roční Matěj. Vstala jsem, protože jsme se tam už mačkali. Vzala jsem je dolů, aby se najedli. Pi té se pomalu budili i ostatní. Když byli všichni vzhůru šla jsem k sobě. Zapátrala jsem po mobilu. Když jsem ho našla projížděla jsem facebook a instagram. Pak jsem koukala po nábytku atd. Každý fotku nábytku co se mi líbil jsem si uložila do galerie. Asi u páté dotky mi zavolalo neznámé číslo. Zvedla jsem to.

Já: prosim?
On: ahoj Izi, děkuju za snídani.
Já: jé ahoj Alexi. Nemáš zač
On: a co nového
Já :no budeme se stěhovat
On: kam?
Já: na druhou stranu republiky
On: aha, tak hlavně že máš radost.
Zatím ahoj

Položil to. Musela jsem jít za ním. Oblékla jsem si boty a běžela za ním. Venku pršelo, ale bylo mi to jedno. Doběhla jsem k jeho domu a otevřela pootevřené dveře. Vyběhla jsem schody a zaklepala. Nikdo neotvíral. Zaklepala jsem znovu. Zase nic. "Alexi to jsem já Izi. Otevři mi prosím, chci tě vidět. " zakřičela jsem na něj. Na to už otevřel. Vletěla jsem mu do náruče a objala ho. On mě taky. "Bála jsem se, že se ti něco stalo" řekla jsem a pořád ho objímala. "Neboj nic bych si neudělal už kvůli tobě" řekl zamilovaně. "Mám tě moc rád"řekl a nadzvedl mi hluvu tak aby mi viděl do očí. V jeho objetí jsem se cítila v bezpečí. Nic mě netrápilo, nic mě nezatžovalo, na nic js nemyslela.
Jediné co jsem věděla jistě bylo, že chci zůstat s ním. "Alexi?" Zeptala jsem se ho a trochu odstoupila. "Copak?" Zeptal se "víš že se za měsíc stěhuju? Že ano?" upozornila jsem ho.
"Ano vím" řekl zklesle. Bylo mi smutno z toho že je on smutný😭
Přišla jsem k němu. "Nikdo neřekl že by jsi nemohl bydlet s námi" pousmála jsem se. "Mám to brát jako že můžu bydlet s vámi?" Zeptal se
"Jojo" řekla jsem. Rozšířil se jako malí kluk na Vánoce. Objal mě. "Děkuju že může jít s tebou."řekl. "To je jasný. Taky tě mám moc ráda a nechci o tebe přijít." Řekla jsem a políbila ho na tvář. "No nic budu muset domů za dětmi" řekla jsem "a nechceš je vzít sem?" Zeptal se. "Nemůžu mamka z babičkou si je chtějí ještě užít, ale můžeš jít z dětmi s námi. Jesli chceš? A vůbec kde jsou?"zeptala jsem se "Jsou u babičky a dědy, ale můžeme se pro ně stavit, jestli chceš"nabídl "jestli spolu budeme bydlet tak by to bylo fajn" řekla jsem s úsměvem. Alex si mě přitáhl k sobě a dal mi ruku na............ zadek ok no když chce. Objala jsem ho "beru to tak že spolu chodíme" řekla jsem a začala se smát."tak spolu chodíme" řekl. Naobědvalo jsme se a šli do auta. Zase mi otevřel dveře od auta. Nasedla jsem a připoutala se. Alex zavřel dveře obešel auto a nastoupil taky. "A jedem" řekl a dupl na plyn. Začala jsem se smát až mě z toho začalo bolet břicho. Cestou mimo města a vesnice dělal blbinky. Byla s ním legrace. Když jsme vjeli do nějakého města legrace skončila. Už jsme jeli jako normální lidi. Takle to bylo po domu asi půl hodiny pak jsme zastavili u nějakého domu. Vystoupil otevřel mi dveře a podal mi ruku. Odpoutala jsem se a za tu ruku ho chytla. Pomohl mi vstát. "Nezajedeme ještě pro Maxe, Oli, Matýska a Sofi?" Zeptal se. Popravdě řečeno se mi ulevilo. Souhlasně jsem přikývla. Nasedli jsme a zase jeli zpátky pro děti. Naložili je a jeli zase tam. Když jsme dorazili. Začala jsem mít strach. Nevím proč, ale bála jsem se a to hodně. Vzala jsem si Sofi a pustila ostatní. "Tak děti budeme se chovat slušně. Až ta paní otevře hezky pozdravíte ano?" Řekla jsem "jo neboj" odpověděl Max za všechny. Alex zazvonil kdybych mohla uteču. Jenže nemůžu. Otevřela stará paní. "Dobrý den" pozdravila jsem s dětmi. "Dobrý den" odpověděla "Ahoj mami" pozdravil Alex. "Ahoj" odpověděla "pojďte dál" řekla a pustila nás dovnitř. Já šla jako poslední. Když jsem prošla kolem ní probodávala mě pohledem. Zula jsem se a s Alexem odstrojila malou a děti. "Děkuju" poděkovala jsem a šla za ním. Šel do obývacího pokoje. Posadil se na velkou pohovku. Naznačil abych si sedla k němu. Tak jsem si k němu sedla. Děti si sedli ke mě. Když přišla jeho máti sedla si na křeslo které bylo naproti mě. "Alexi představíš nás?" Zeptala se. "Jo mami to je Izabella moje přítelkyně Izabell to je moje matka Afrodita" představil nás. "Takže Izabello to jsou tvé děti?" Zeptala se. "ano jsou" řekla jsem. "Alexi to chceš žít s touhle ženskou, která se vyspí kde s kým a pak si to dítě ještě nechá?" Vypálila Alexovi do ksiftu. "Mami ani nevíš jak to v životě má" řekl "a vůbec kde jsou děti?" Zeptal se "šli si po obědě lehnout. To ani nemusím vědět, stačí mi vidět kolik má spratků" řekla a já to už nemohla poslouchat zvedla jsem se "děti pojďte deme pryč tady nas nechtějí" řekla jsem a odcházela "tak ahoj" zavolala za námi ustrojila jsem je a pak i sebe a malou. Šli jsme ven a rovnou domů. Vím že je to dálka, ale lepší než tam být s tou semetrikou. Vydsli jsme se na cestu. Jen jsem si z auta vytáhla vak co mám na Sofi. Dala jsem ji do toho vaku a nasadila si ho. Vydali jsme se n cestu. Když jsme vyšli z vesnice dojel nás Alex. Zastavil "Izi stůj prosím" zavolal, ale já šla dál. Vyběhl z auta chytl mě za ruku a políbil mě. "Tohle mi nedělej" řekl když jsme nasedali do auta. "Ahoj děti" pozdravila jsem jeho děti. "Ahoj" pozdravily mě "já jsem Izi a vy?" Zeptala jsem se "já jsem Terka a tohle je Dominika" představila je Terka. "To jsou krásná jména" řekla jsem a otočila se zpátky dopředu. "Kam jedem?" Zeptala jsem se "k tobě" řekl a pousmál se. Šlápl na plyn. Děti se smáli. Líbilo se jim to. Problém byl ,že malá Sofi spala. A já měla strach že ji vzbudí. "Děti tiše" okřikla jsem je "a je po legraci, díky mami" řekl Max
"Nereptej" řekla jsem přísně. Dorazali jsme. Babička s mamkou vylezli z domu. Otevřeli se zadní dveře a z nich vyskákali děti pak jsme vylezli my. "To je dětí co?" Zeptala jsem se jich. Oni jen zírali. "To jo" zmohla se k odpovědi babička. "Terko! Domčo! Pojďte sem" zavolal na ně Alex. Ony hned přiběhli "ano tatínku?" Zeptaly se. "Ať se nezašpiníte. Pršelo." Upozornil je. "neboj" zavolala klidně Terka. "Jo budeme se stěhovat" oznámila jsem "a kam?" Zajímala se babička "na druhou stranu republiky. Stěhujeme se za měsíc" odpověděla jsem. A šla uložit Sofi, která stále spala. "Nastěhovala bych se,kdybych nemusela" řekla jsem. "Vždyť nemusíš" řekla mamka " musím kvůli Sofi. Volal mi Carlos a chce si ji vzít k sobě. A to nemůžu dopustit" řekla jsem. "Chápu tě, kdyby jsi to byla ty taky bych se odstěhovala" řekla babička. Celkem mě to uklidnilo, alespoň někdo mi rozumí. "Děkuju" řekla jsem a objala jí. Už se začalo stmívat a my šli domů. Děti si tam hráli Alex si povídal z babičkou a mamkou a já dělala večeři. Po večeři jsme si všichni povídali a zahráli člověče nezob se. "Jo já vyhrála" radovala se Terka z vítězství. "No jo si prostě nejlepší"řekl Alex ona se pousmála. Na jejich očí byla znát radost a spokojenost. Asi v deset hodin jsem uložila Dominiku s Oli.
Pohledem jsem šla ještě zkontrolovat Sofi a její jizvu na hlavě. Spala. Přišla jsem za nimi dólu. "Tak co si zahrajeme?" Zeptala jsem se "monopoly, monopoly, monopaly" začal křičet Matýsek. "Tak deme hrát monopoly"řekla jsem a zvedla se abych je mohla přinést. Byly ve staré skříni opatrně jsem ji otevřela hrozně vrže. A tady jsou. Vytáhla jsem je a zase tu skříň zavřela. "Tady. Kdo bide bankéř?" Zeptala jsem se. " takže já" odpověděla jsem si. Když jsme dohráli šli jsme spát. Na Alexe ale nevišla postal. Mačkal se se mnou v posteli. Nevadilo mě to. Naopak byla jsem ráda. Usla jsem v jeho objetí.

UHÁDNETE KOLIK MÁ KAPITOLA SLOV DO KOMENTÁŘŮ PIŠTE TIPY