Přemýšlela jsem o tom co se ze mě stalo, ale na změnu bylo pozdě. Jsem VRAH. A vrahem zůstanu. Říkala jsem si sama pro sebe. Když v to se ozvalo "haló? Je tam někdo?" ten hlas mi byl povědomí. Zněl jako, kdyby patřil Olívii. "Olívie?" řekla jsem tázavě "Izi? Jsi to ty!" "ano,ale co tu děláš?" zeptala jsem se. Na to ale neodpověděla. Pochopila jsem že se něco děje. "Co se stalo?" "táta a máma se začali hádat, pak mě začli bít. Utekla jsem sem za město" řekla a rozplakala se. Já se jí snažila uklidnit. Pochopila jsem že ji musím vzít pod svou ochranu. Povídali jsme si a já jsem cítila že to co se ze mne stalo je špatně. Zajímalo mě co je s Matýskem a malou Olinkou. Rozhodla jsem se ram jít pěžky. Ale nejdřív jsem šla spát