Proč? Proč Já? [DOKONČENO]

46

Probudila jsem se na Alexově hrudi Koukla jsem se na něj jestli spí.  Lehla jsem si víš abych na něj líp viděla. Spal. Já zívla a vstala. "Dobré ráno" ozvalo se za mnou. Otočila jsem se. Byl to Alex. "Dobré ráno. Promiň nechtěla jsem tě probudit" řekla jsem a koukla na něj. Jeho oči zářily radostí. Lehla jsem si zase k němu. Než vstala malá povídali jsme si. Když vstala, vzala jsem si ji k sobě a šli jsme dolu. Udělala jsem snídani pro všechny a šli jsme ven i s malou. Sedli jsme si na houpačku pod stromy a poslouchaly ptačí zpěv. Sofi mezitím usnula. Přisunula jsem se blíž k Alexovi a chytla ho za ruku. Položila jsem mu hlavu na rameno. On položil svou hlavu na tu mou. "Miluju tě" řekla jsem. "Miluju tě" zopakoval. Pousmála jsem se. Začalo foukat a venku byla už celkem zima. Šli jsme domů. Doma jsem opatrně vyndala Sofi z kočárku a položila ji do ohrádky kterou jsem tam pro ní měla. Zkontrolovala jsem jestli stále spí. Spala. Sedla jsem si k Alexovi na pohovku. Koukali jsme na nábytek. Postupně jsme vybrali nábytek do obývacího pokoje. Postupně se ostatní začali budit. "Dobré ráno" pozdravila Terezka
"Ahoj Terezko. Na stole máš snídani"
Řekla jsem. Slyšela jsem pláč. Zvedla jsem se a šla podle zvuku nahoru.  Alex se divil kam jdu, ale zůstal sedět. Vešla jsem do pokoje kde spaly holky.
Domča a Oli brečeli, že dotva dýchaly.
"Holky copak se stalo?" zeptala jsem se. Obě se ke mě rozeběhli a objali mě. Stále brečeli. "Copak se stalo?" Zeptala jsem se. " My se tu samy bály" řekli naráz. "Teď už je to dobrý jsem tu. Uklidňovala jsem je. Když přestali plakat vzala jsem je obě do náruče a odnesla je dolu za ostatními. Sofi stále spokojeně chrupkala v ohrádce. Sedla jsem si a obě holky museli být u mě. "Holky na stole máte snídani." Řekla jsem jim. "A půjdeš s námi?" Zeptala se Domča. Kývla jsem. Zvadla jsem se a obě chytla za ruku. Dovedla je ke stolu a sedla jsem si mezi ně. Spokojeně jedli. Každou chvíli se jedna z nich koukla jestli sedím stále vedle ní. Když zjistila že ano opět začala jíst. Když dojedli chytli  mě za ruce a táhli do obýváku. Sedla jsem si vedle Alexe. Holky byly zase u mě.
"Copak že jsou pořád u tebe?" Zeptal se mě Alex. "Nevím" odpověděla jsem mu. "Holky pusťte mě musím vařit" řekla jsem jim "a můžeme jít s tebou?" Zeptala se mě Oli. " Dobře alespoň mi pomůžete" řekla jsem a šla do kuchyně. Holky běžely za mnouja ocásci. "Dobře tak holky zkuste oloupat brambory já zatím udělám řízky" řekla jsem jim a vytáhla dvě škrabky. Každá si jednu vzala a pustily se do práce na to že je jim pět jsou šikovné. Naklepala jsem maso a postupně ho obalila. Při práci jsme si pustili písničky a zpívali si. Když holky měli brambory oloupané opláchli je a podali mi je. "Holky než to nakrájím můžete obalovat řízky." Řekla jsem. "A jak?" Zeptali se. "Tak prvně do mouky, pak ve vajíčku a nakonec do strouhanky. A dělejte to pořádně" řekla jsem a pustila se do krájení. Za chvíli jsem měla hotovo.
Dala jsem je vařit. Pak jsem holkám pomohla. Když to bylo hotové připravila jsem si pánev na smažení. Než se olej pořádně rozehřál blbly jsme. Ne jako nesmyslně jsme ,tancovali, dá-li se tomu tak říkat do rytmu. Holky to rozjeli. Smáli jsme se až nás bolelo břicho. Olej ale začal praskat a já musela jít smažit. Dala jsem na pánev první řízky a čekala než budou z první strany osmahlé. Koukla jsem na brambory. Ještě chvíli a budou hotové. Koukala jsem na holky a pak zase na řízky.  Takhle to šlo do té doby než jsem všechno udělala. "Holky rozdejte příbory na stůl." Řekla jsem a na chvíli odběhla k Sofi abych ji nakojila. Pak jsem nabírala jídlo a holky nosily na stůl.
Sedli se obě vedle mě. Když to bylo vše nabrané a na stole šli jsme hledat ostatní.  Když jsme je všechny našli poslali jsme je ke stolu. Společně jsme se najedli. Holky mi pak pomohli zklidit nádobí. Já umývala, Domča utírala a Oli uklízela. Za chvíli to bylo vše hotové. Jen jsem doklidila nádobí, které Oli neuklidila, protože tam nedosáhla a šli jsme ven. Venku jsme byly až do večera. Byla jsen vyčerpána a tak jsem si šla lehnout už  v pět
Po dlouhé době nová kapitola.