Proč? Proč Já? [DOKONČENO]

49

Pohled Max
Mamka usnula a Sofi spala vedle ní. Usoudil jsem že by byl lepší,nápad vzít ostatní někam pryč, aby se mohli prospat. Na patře byl dětský koutek, tak jsem je tam vzal. Hráli jsme si tam a najednou začalo něco zvonit na sesterně. Sestřička hned vyběhla a za ní i pár doktorů. Běželi k nám na pokoj. "Za chvíli se vrátím čekejte tu!" Zavolal jsem a běžel za nimi. Už od dveří jsem slyšel pláč Sofi. Vběhl jsem tam. Sofi ležela na mojí posteli a ostatní byli kolem........mámi. Dělali ji masáž srdce. Stroj který byl u ní a ukazoval její pulz hlasitě pípal. A ta čára u ní byla rovná😭😭 nestoupala a neklasala jako předtím. Doktoři to pomalu vzdávali. Přestali. Nenaskočila😭😭😭😭. Zemřela. Vzal jsem si Sofi, aby neplakala. Sám jsem ale brečel taky. Bezmocně jsem koukal na svoji maminku její hrudník se nepohyboval jako předtím. Pak jsem se ale zarazil. Co bude s námi!! Buď půjdeme do děcáku a rozdělí nás, nebo půjdeme k babičce. Chvíli jsem tam tak seděl a plakal. Pak přišel doktor. A na její tělo hodil bílý potah. Položil jsem Sofi a ještě naposledy jí šel obejmout. Rozplakal jsem se ještě víc. Už mě nikdy znovu neobejme😢😢. Musel jsem to říct ostatním. Vstal jsem a chtěl jít za nimi, ale oni byli rychlejší. Vešli do místnosti a hleděli na maminčinu postel. "Proč je tam ten přehos?" Zeptala se Oli. Terka to už pochopila. Začala plakat. " maminka usla, bude spát na vždy" řekl jsem. Začali plakat i ostatní. Oli mi vyběhla do náruče. Nejhůř to asi nesl Matěj. Byl s ní nejdéle a byl na ní nejvíc závislí. Přišela sestřička "pojďte na sestrenu nemůžete tu být sami" řekla a odvedla nás. Já vzal ještě Sofi. Chytl jsem Matýska za ruku a šli jsme. Naposledy jsem se koukl na tu nejlepší maminku na světě.