Proč? Proč Já? [DOKONČENO]

26

Vzbudila jsem se a Carlos ještě spal. Šla jsem za holkama do kuchyně. "Co děláte?" zeptala jsem se "povídáme si" odpověděla Oli. "Aha. O čem?" zeptala jsem se "no...." řekla Oli " no co?" řekla jsem celkem vytočeně "o tom, že by Oli mohla bydlet se mnou." řekla Verča a přitiskla Oli k sobě "aha" hlesla jsem a odešla z kuchyně. Šla jsem se kouknout na malou Oli a Matýska. Spinkali. Šla jsem zase do obýváku a pehla si do postele. Carlos už jen tak ležel plácla jsem sebou a odočila se zády k němu. " Děje se něco?" zeptal se a sedl si otočila jsem se na něj a objala ho a on mě taky "asi ne" odpověděla jsem "Jak asi ano, nebo ne!" řekl vážně. Nevěděla jsem co odpovědět." asi ano" řekla jsem. Vím blbá odpověď, ale...... "Co se děje?" zeptal se ustaraně "no jde o Oli" řekla jsem. "Co s ní je?" zeptal se "no ona.....chce jít bydlet jinam" řekla jsem s pláčem " a kam?" vyptával se " Ke své sestře" řekla jsem "a to je?" zeptal se "Veronika" odpověděla jsem
"Oh chápu. Máš pocit jako kdyby ti ji chctěla vzít, že?" řekl chápavě "Ano. A nejhorší na tom je to že kdybych neletěla jat ta největší kravka za tebou a nepočkala doma tak bych ji nenašla a nepotkali by se" řekla jsem " no jo, ale kdyby jsi ji nenašla umrzla by" řekl Carlos " máš pravdu jako vždy" řekla jsem a přitulila se. Byly tři hodiny a já šla vzbudit děti. Nechtěla jsem, ale nespali by večer a to nechci.
Když se probrali šli jsme ven. Na hřiště. Carlos šel taky. Ty dvě zůstali doma a balili věci, které jsem kupovala já! Ale to je jedno. Chci aby byla šťastná, ale jsem proti aby někam teď cestovala je na vozíčku!! Nádech výdech a klid. Řekla jsem si pro sebe. Došli jsme na to hřiště a děti se rozběhli. Jeden šem na klouzačku a ten drehej zase na písek. My si sedli a pozorovali je. Asi po hodině přiběhla Oli " mami" zavolala"ano?" zeptala jsem se " ten kluk tam mě mlátí a tahá za vlásky" řekla zvedla jsem se a šla za ní "on" řekla a ukázala na kluka, kterýmu bylo minimálně sedm. "Jak se jmenuješ?" zeptala jsem se "Max" odpověděl "Maxi ty ji prý mlátíš a taháš za vlásky. Je to pravda?" zeptala jsem se mile "Ano" přiznal se. " a prič to děláš? Te není pěkné" řekla jsem a jeho odpovědi jsem nerozuměla " protože maminka to taky dělá tak já můžu taky" řekl " to ale není pěkné. Jí to bolí" řekla jsem "to jsem nevěděl" řekl a omluvil se já si šla zese sednout. "Ten kluk je nějakej divnej" řekla jsem "proč myslíš?" ptal se Carlos a já mu řekla vše co mi řekl on "aha" řekl nakonec. Začalo se stmívat a já zavolala na děti že deme domů. Přiběhli. Ale byli tři. "Maxi co ty tu děláš? utíkej za maminkou" řekla jsem "ale ona tu není" řekl já se rozhlídla a hřiště bylo úplně prázdné "nemůžeme ho tu nechat" řekl Carlos a pohladil ho po vlasech. "Ale co když ho bude hledat?"zazmatkovala jsem on se na mě podíval a řekl " já si myslím že se ho chtěli zbavit. Jinak by ho tu nenechali" řekl a já musela uznat že na tom něco bude. "Dobře" řekla jsem a šli jsme všichni domů.
"Mami mě bolí nožičky" řekla Oli " ale já tě vzít nemůžu a tatínek taky ne. To zvládněš" řekla jsem a ona dál šla byli jsme před domem a já odemkla pustila jsem všechny a šla jsem jako poslední. V tom mě někdo chytl za nohu a odtáhl mě pryč "Carlosi pomoc" zaječela jsem chytl mě za ruku, ale neudržel mě. Dal mi něco přez hlavu. Asi pytel. Hodil mě do auta a odvez pryč. Ježiš to mi připomíná fotra když jsem byla malá. Dojeli jsme někam nevím kam. Pořád jsem nic neviděla. Dotáhl mě do nějaké místnosti nejspíš slyšela jsem odemykáni a dveře. Pak mi sundal ten pytel "ahoj sestřičko" řekl "K Kevine j jsi t to ty?" řekla jsem" jo kdo jinej!!!" vykřikl "kde to jsme?" zeptala jsem se "nevzpomínáš?" ptal se já se zvedla a prošla jsem se po místnosti "náš dům?" tipla jsem si "bingo" řekl "proč jsi mě sem odvezl?" zeptala jsem se "kůli pomstě" vykřikl a hodil po mě nůž. " jaký p pomstě?" začala jsem koktat strachy " pomstě táty! Ty jsi ho zničila" ječel po mě "o on m mě ch chtěl z zabít!" začala jsem křičet a vlepila mu pěstí "to jsi posrala " vykřikl a vrhl se po mě. Já se ale uhla a vzala si nůž co po mě hodil "teď m mě od od vezeš k k k ba ba babičce n nebo ten nůž použiju!" začala jsem ječet a on kývl a šel k autu najednou se ale vrhl proti mě asi zapoměl, že mám nůž. Vytáhla jsem ho a on rychle zastavil. "T ty b budeš?" vykřikla jsem " ne ne nech mě." žadonil. Oh má hezký auto to by se líbilo Carlosovi. Řekla jsem si nasedli jsme do auta a asi v půli cesty jsem řekla ať zastaví vystoupila jsem, ale on zase nastartoval a odjel " T ty zmrde"zakřičela jsem a dál šla pěžky. Pořád jsem se rozhlížela jestli náhodou nejede a něco neplánuje. Když jelo nějaké auto skočila jsem do příkopu kdyby náhodou domů jsem došla pozdě viděla jsem Carlose jak tam něco hledá nebo někoho běžela jsem zaním a odhodila ten nůž." Jsi v pořádku??!!"strachoval se " teď už a ano" řekla jsem a pořáď jsem trochu koktala "ty koktáš!" vykřikl "t to b bude d dobrý" snažila jsem se ho uklidnit, ale pořád dál panikařil "au" vykřikla jsem mám zase ty křeče "co se děje? Co tě bolí?" ptal se "ale jen si mi stoupl na nohu" zalhala jsem "oh promiň" začal se omlouvat. "To je dobrý" řekla jsem "pojďme už domů řekl prosebně " dobře je mi zima"řekla jsem a šli jsme
Otevřeli jsme dveře do bytu a prví co jsem slyšela byl Max "kde jste byly?" Ptal se " to je jedno teď jsme tady tak jdi spinkat" řekla jsem "ale já mám strach" řekl "z čeho?" ptala jsem se" z maminky že jsem příde a bude mě zase mlátit" řekl " tak já si lehnu k tobě řekla jsem a chytla ho za ruku "pojď" řekla jsem lehl si a do půl hodiny usl a já taky