I'm Black - III.díl GP

3.kapitola

Léto 1991

Po prvním ročníku přišly letní prázdniny, a znovu jsem byla doma. Sirius i Ellie za ten rok trochu povyrostli a především Siriovi bylo už jedenáct a dostal svůj dopis z Bradavic.

Ella byla naštvaná, že ona musí být pořád ještě doma a my si po prázdninách odjedeme do školy. Nechápu co jí na tom vadí, bude mít aspoň tátu sama pro sebe, ona jej zbožňuje. Mnohem víc než já nebo Sirius.

Celkově na něj byla i více podobná, měla sice světlé vlasy jak andílek, což jsem nechápala po kom je podědila, ale měla taky šedé oči. Na ní nejvíc vystupovaly zřetelné Blackovské rysy.

Já jsem zase celkově více podobná na mamku (jednou mi někdo říkal, že vypadám úplně jako její mladší kopie) a obecně na Potterovic část rodiny. Mám hnědé vlasy a tmavě hnědé oči. Nejzajímavější je Lyco tedy Sirius, protože je takový mix obojího. Má tmavé vlasy a oříškově hnědé oči, takové prý míval i strejda James. Lyco je zkrátka takový BlackoPotter.

Díky Merlinovi jsme část tohohle léta nemuseli trávit u babičky Monique ve Francii, jako téměř každý rok. Ano naučili jsme se sice francouzsky už jako hodně malí ale ... (Zní to divně, vím. Zvlášt když už jiné prarodiče nemáme) ale nebývala jsem tam moc ráda. Jo byla jako moje babička ale prakticky vzato jsem to tak necítila. To jsem pochopitelně nikomu neříkala. Hodně jsem si tam svoje myšlenky nechávala pro sebe. Jen tak pro jistotu.

V srpnu mi bylo dvanáct a záhy poté jsme se vypravili na Příčnou ulici pro věci do školy. Všechny tři nás to tu odjakživa fascinovalo, tolik kouzelníků a obchůdků. Jelikož byl už konec prázdnin, tak jsme nebyli jediní kdo se vydal nakupovat a potkala jsem tu i spoustu spolužáků.

Dokonce jsme potkali i neoblíbeného profesora lektvarů Snapea, mamka jen potichu zamumlala ,,Co ten přerostlej netopýr tady dělá? " ale taťka, už se za ním hrnul, aby ho aspoň pozdravil. No po tom jeho ,zmrtvýchvstání' asi musel být rád, že ho vidí.
Ale nikdy, už nechci zažít to, potkat na Příčné učitele, trapas.

Dalším šokem bylo, když jsem uviděla jak od Gringottů vylézá Hagrid s nějakým malým klukem, ten moc na dálku nešel poznat. Pořád jsem tahala mamku, aby se podívala ale ona zrovna očima kontrolovala bratrův seznam.

Zašla jsem si tedy sama do knihkupectví, no pochopitelně jsem musela tahat i Ellu, zatímco mamka a taťka šli se Siriusem pro hůlku. Když já jsem si loni vybírala svoji hůlku, jasanové dřevo, žíně z jednorožce, 11 a čtvrt palce dlouhá a ne tak poddajná, uplynula celá věčnost. A jim to trvalo téměř dvakrát tak dlouho.

Nejhorším trapasem v Krucáncích a Kaňourech bylo, že když jsem si zrovna povídala s jednou spolužačkou Märitt, která je v Havraspáru o ročník výš, moje sestra přes celej obchod zavřeštěla, že tu mají Bajky barda Beedleyho a hned se k nim vrhla. Vystřelila jsem k ní tak rychle, jak to jen šlo a ještě po ní stihla křiknout ,,Lucretie Elladoro ihned pusť tu knížku a okamžitě pojď sem!"

No mamka se přece jen trošku naštvala, když se dozvěděla co jsme vyváděly. Elle řekla, že nemá křičet přes celý obchod a mně, že nemám sestru peskovat. To je přece nespravedlivé ne?

1.září 1991

Ráno, než jsme jeli na nádraží Sirius ztropil povyk, že ještě nemá dobaleno, tak jsem mu pomohla, pak jsme konečně byli připravení i s jeho novou sovou Lentilkou (@iamjusteddie ví :-D) a mojí číčou Mackenzie. Nakonec jsme ty kufry nějak nacpaly do auta a mohli jsme vyrazit. Vždycky mě překvapovalo, že si táta udělal mudlovský řidičák, ale řídit uměl docela dobře. No jen merlinví jak se ta celá zkouška vůbec udála.

Vtom jsem si na něco vzpomněla ,,Mami ty jsi kdysi říkala, že Harry je stejně starý jako náš Sirius. Tudíž tenhle rok taky nastupuje do Bradavic, což znamená, že ho konečně uvidíme."
Mamka se zatvářila zdánlivě překvapeně a pak se podívala na tátu a pak znovu na mě ,,No možné to je. Ale prosímtě, až ho uvidíš tak hlavně v klidu jo." ,,Hmm myslím, že z toho bude na větvi." zamumlala Ellie.

Na nádraží jsme dorazili asi v půl jedenácté, vzali si vozíky na kufry, nepozorovaně jsme prošli přepážkou mezi nástupišti 9 a 10 a ocitli se na nástupišti 9 a třičtvrtě. Stála tu zářivá parní lokomotiva a vyfukovala oblaka dýmu, všude pobíhali studenti a jejich rodiny, rozhlížela jsem se jestli neuvidím někoho známého. Merlinžel jsem Harryho nezahlédla, tak snad později. Zatímco Siriovi jako by to bylo úplně jedno, svým chováním připomínal krtka, který vylezl na denní světlo. A to doma prohlašoval, jak se těch Bradavic nemůže dočkat.

Posléze když jsme se rozloučili s rodiči a s Ellou, která byla samosebou nasr..naštvaná, jelikož je prostě zbrklá a nedočkavá a jen Morgana ví co všechno, jsme nastoupili do vlaku. Zatímco jsme hledali volné místo, hučela jsem do bratra rady, ale jestli si je vzal k srdci...no odhadovala bych, že spíše ne. Nakonec jsme v jednom kupé našli moji kámošku a spolubydlící Jessicu Moonovou, tak jsme si k ní přisedli. Cesta probíhala docela v klidu.

Večer, při zařazování, mně nepřekvapilo to, že na něj po přečtení jeho jména většina lidí civí ale to, že se dostal do Nebelvíru. ,,On je snad strejdova reinkarnace nebo co." zahučela jsem, ale Jess mi hned mou myšlenku vyvrátila s tím, že to by prve musel můj strejda umřít aby se mohl do někoho vtělit. Ať už je to jak chce, myslím, že se tam bráška prostě moc nehodil ale co už, znala jsem ho hodně dobře, nejvíce ze všech lidí na světě kromě rodičů a přesto jsem se ve svém odhadu zmýlila. I když možná je to pro něj dobrá kolej, jelikož do Zmijozelu zásadně nechtěl, Mrzimor nad tím jen vyvrátil oči vsloup a v Haspaspáru jsou podle něj samí šprti, včetně mně.

Při zařazování mě zaujala ještě jedna dívka s hustými střapatými vlasy, Hermiona Grangerová, taky se dostala do Nebelvíru a sedla si poblíž mého bratra. Pak se čas docela vlekl až do té doby než zaznělo jméno Harry Potter. To jsem zpozorněla a naklonila se ze svého místa, ale taky to udělali všichni ostatní.

Hovor umlkl a naráz bylo ticho, pak si však všichni začali šeptat jeho jméno. Pokoušela jsem se toho malého kluka s brýlemi porovnat s miminkem na jakési staré fotografii, ano ty oči, měla takové prý i teta Lily. U Merlinovy brady, takže konečně vidím svého bratrance, zajímala jsem jestli se po něm dívá i bráška a samozřejmě, že ano. Harry se dostal taky do Nebelvíru, všichni hrozně dlouho a hlasitě tleskali, obzvláště (velmi otravná) dvojčata Weaslyovi, kteří měli v Nebelvíru celou rodinu, včetně toho nejmladšího bratra.

Nevěděla jsem, jestli se tedy máme k Harrymu hlásit nebo ne.Teda jestli o to vůbec bude stát. Bráška to nejspíš udělá, už jenom proto, že je taky v Nebelvíru a jak mi pak později došlo, budou spolu i sdílet ložnici. Musím napsat mamce hned jak to půjde. Ale nejdřív si musím promluvit s bratrem, protože když na Harryho všechno vyvalíme, bude nás mít buď za blázny nebo na nás bude naštvaný, že o tom nevěděl a musel trčet u mudlů. No hodlala jsem se řídit mamčinou radou a nejednat ukvapeně. Což se mi v pozdější době vyplatilo.
________________________________________________________________________
Takže čau
Jsem si po těch pařbách co jsem absolvovala včera a dnes (ale už to vydávám po půlnoci tajže vlastně předevčírem a včera) řekla, že přímé socializace už bylo dost tudíž zase čas na wattpad a především na další kapitolku

Takže tu je ....
konečně už se nám začíná rozbíhat děj :-D
Musím se pochválit za těch 1200 slov. Vím, že už se opakuju ale někdy budou velké skoky v čase. Zmínka bude o všech ročnících to ano ale o první a druhý se jen tak otřu. Více se zastavíme až u třetího ročníku (proč asi že:-D) Jinak to bude pro tuto chvíli všechno. Mějte se krásně a budu se těšit u další kapitoly.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BTW. Ten obrázek v médiiích mají být tři sourozenci Blackovi, když je jim tak 13;12 a 11 let