I'm Black - III.díl GP

53.kapitola

Z pohledu Ell

,,Slečno Blacková! Jak se opovažujete?! " Zvedla jsem opatrně hlavu abych věděla proč na mně Umbridgeová mluví. Jenže ta ropucha stála naštěstí o pár lavic dál, tam kde seděla moje sestra. Trochu se mi ulevilo.

,,Povězte mi, k čemu je podle vás školní trest?" Zasyčela jedovatým hlasem profesorka Umbridgeová a mně z toho lezl mráz po zádech. ,,Mno...tenhle je dle mého názoru k ničemu, protože jestli si myslíte, že nás bolestí přinutíte k poslušnosti tak se hluboce mýlíte." Vmetla jí do tváře a já vyvrátila oči vsloup.

Když už si na hrdinu hraje i Cass tak to už je vážné. Bezpochyby za to může to, jak je pořád s Nebelvíry. To oni jsou ti rebelové (ne vůbec mi zrovna v tu dobu ještě nehrabalo z tábora, kde jsme Nebelvíru říkali Rebelvír XD). Když ses zapojila do BA tak tím rebelem označuješ i sebe, ozval se potměšilý hlásek kdesi vzadu v mé hlavě. Vzdychla jsem, protože se mi nechtělo povídat se svým svědomím. Ne teď.

,,Vy ještě poznáte, jak hluboce jste se mýlila vy." Výhružně zašeptala ropucha a pak opět zapištěla vysokým nasládlým hláskem,, Všichni pokračujte" a dál přecházela po Velké Síni jako ropucha zabalená do slaďoučce růžové cukrové vaty.

Zatlačila jsem slzy, které se mi bolestí draly do očí a pokračovala v tom co se teď objevilo na předloktí všech členů Brumbálovy armády,, Nemám podporovat ilegální organizace". Když jsme tak pokračovali ještě hodnou chvíli, zase jsem se opatrně rozhlédla kolem. Jednu lavici vedle mě Lyco drápal do pergamenu tak usilovně až to vypadalo, že si jej protrhne. Krev mu z ruky tekla v malých čůrcích a písmena na pergamenu se tím rozmazávala. Vzteky mu nabíhala vrásky mezi obočím, tak moc mi v tuhle chvíli připomínal strýčka Siriuse. Třeba o Vánocích, když se hádal s Kráturou. Chudák skřítek si to nezasloužil. Nebyla jsem jediná, kdo mnohokrát uvažoval o tom, jestli je Lyco skutečně syn Reguluse Blacka. Zvlášť když vezmeme v potaz tu náklonnost mezi mamkou a strejdou Siriem, kterou se ani nesnažili nijak zastírat.

Od myšlenek na rodinu mně opět vyrušil hlas profesorky Umbridgeové,, Myslím, že pro dnešek už by to stačilo. Slečna Blacková..." na chvíli se odmlčela,, ta drzejší" dodala s potěšením v hlase,, Posbírá všechny pergameny a brky a donese mi je."

Vymrštila jsem se z lavice a opustila Velkou Síň mezi prvními. Bolest mi však v ruce pulzovala dál.,, Dávej pozor sakra!" vyjekla jsem, když do mě někdo nešetrně vrazil zezadu. Byl to Ron Weasley.,, Promin Ell já si tě nevšim" zahučel nevrle a já se na něj znovu zaškaredila. Za Ronem se objevila Hermiona, Harry a pochopitelně i můj drahý bratříček Lyco.,, Všechno je to vaše vina. Za to, jak si musím rozdírat ruku do krve..." Vybuchla jsem a bolest v ruce tomu zrovna nepomáhala. ,,Zatraceně Ello trpěli jsme tam všichni. Musíš to prostě vydržet" odsekl Ron a neustále si mě měřil pohledem a já mu tvrdý pohled oplácela.,, Nikdo tě nenutil se do BA přidávat. Bylo to dobrovolné, naprosto dobrovolné. Tak si přestaň stěžovat." Přidala se do debaty šprtka Hermiona jen Harry neříkal nic.,, Mají pravdu pískle. Vědělas o tom riziku. Tak drž zobák" řekl Lyco a já mu s opovržením vytkla, že nejsem pískle, když jsem jen o pouhý rok mladší.

,,To jste hodní, že jste počkali" ozvalo se za námi. George se vesele zubil jako by mu právě prožitý trest nezpůsobil žádnou újmu. ,,Proč na tebe vlastně byla Umbridgeová tak naštvaná?" zeptal se Lyco, když z Velké Síně vyšla konečně i Cass ruku v ruce s Fredem.,, Kreslila si po pergamenu iniciály a srdíčka místo těch nesmyslů co nám nadiktovala Umbridgeová. Je to holka moje statečná" odpověděl místo ní Fred a zase se začali přede všemi miliskovat, neznajíce studu.,, Jste všichni idioti." A s hlavou pyšně zdviženou jsem odkráčela.