Navzdory mému přesvědčení, bratr se nestal terčem vtípků a útoků ostatních studentů.Během září jsem dokonce nabyla dojmu, že si to snad i užívá. Kdo by si užíval, pyšnit se stejným jménem jako uprchlý vězeň. Strýček se tu naštěstí zatím neobjevil a většina zdejšího osazenstva doufá, že ani neobjeví.
Mně osobně snad nejvíc vadili ti mozkomoři. Mozkomoři co byli rozmístění po pozemcích. A ještě k tomu všemu se přidal školník Filch, čmuchal po škole více než obvykle. S paní Norrisovou v patách. Samozřejmě, ti dva jsou nerozlučná dvojice.
Ale byly tu i světlé chvilky a to hodiny Obrany proti černé magii s profesorem Lupinem. Na takového člověka jsem snad ještě nenarazila. Je tak chápavý. Sice na mě udělal dojem už v létě když jsme ho s Lycem a Ell poznali, ale teď jsem si to jen utvrdila. Naše hodiny měly najednou tak odlišný charakter od předchozích učitelů, jak to jen bylo možné. I studenti ostatních kolejí na něj pěli chválu, snad kromě hadů. Ale kdo by se zajímal o hady.
***
Zrovna jsem měla namířeno do učebny Přeměňování a byla tak trochu mimo. Ztracena v myšlenkách.
,,Ségra?" Ozvalo se přede mnou. Vzhlédla jsem. Přede mnou přešlapoval Lyco jakoby byl z něčeho nervózní a se zvláštním pohledem si mě prohlížel.
,,Nazdárek, děje se něco?" Zeptala jsem se jej s úsměvem.
Lyco si nervózně prohrábl vlasy a začal cosi nesrozumitelně mrmlat.
,,Teďka jsme měli Lupina a ....víš co je bubák ne?" Dostal ze sebe nakonec.
,,No jasně, že vím. Vezme na sebe podobu toho, čeho se nejvíc bojíš." Odvětím a doufám, že se konečně dostane k jádru toho o čem chce mluvit. Nemám na něj přece celý den
,,No tak přesně to nám Lupin dneska ukázal. V jedné skříni byl bubák a my jsme ho měli zneškodnit tím kouzlem Riddiculus," vykládal Lyco ale pak se zase zničehonic zarazil.
,,No a jakou podobu nabyl bubák když jsi před ním stál ty?" Nedalo mi to, se zeptat. Jelikož jsem usoudila, že právě v tom vězí problém. V podobě Lycova bubáka.
,,Noo, on vlastně....on ten bubák byl ...byl to," Lyco znejistil a odvrátil ode mně pohled.
,,Co to bylo?" Zeptala jsem se, teď už mírně zvýšeným hlasem, jež nesl stopu podráždění. Lyco koukal někam za mě.
,,Jéé tam je Harry s Ronem. Musím za nimi." Bez dalšího vysvětlení se Lyco vydal pryč.
,,Počkej! A co ten bubák?" Chtěla jsem za ním zavolat, jenže merlinžel v tu chvíli zazvonilo a musela jsem na hodinu. Stále mi však ten divný ,rozhovor' nešel z hlavy.
***
Přemýšlela jsem o tom v podstatě celou hodinu Přeměnování. Ani jsem moc nevnímala co nám profesorka Mcgonnagalová vykládá, natož co se mi šeptem snažila sdělit Jessica.
,,Hele co je to s tebou?" Utrhla se na mě když už toho měla dost.
Po hodině, kdy se všichni začali hrnout ze třídy, jsem se jí konečně svěřila.,,Dělá mi starosti Sirius," řeknu jen tak ledabyle.
,,No bratr," dodám rychle, když má kamarádka vytřeští oči. Ostatně téměř každý teď takhle reaguje s vyslovením jména Sirius.
Jakmile Jessica pochopí o koho a oč jde, jen vyvrátí oči vsloup. To ostatně dělá vždy když si myslí, že je to banalita.
,,Hele, už jsem ti to říkala několikrát. Moc to řešíš!"
Vtom jsem na chodbě před sebou mezi záplavou studentů uviděla Lupina.
,,Musím za ním. Uvidíme se pak," vyhrkla jsem a jala se muže pronásledovat.
,,Pane profesore!" Nic. Zkusila jsem to tedy znovu.
,,Pane profesore!" Ani na podruhé nic. Snažila jsem se k němu dostat co nejblíž.
,,Profesore Lupine!" Konečně se otočil. Dohonila jsem jej až na konci chodby.
,,Ach slečna Blacková, Cassiopeia nemýlím se, copak se děje?" Pohlédl na mě tázavě a možná i maličko zvědavě.
,,Musím s vámi mluvit. Je to důležité" řeknu.
,,No dobře, chvilku mám," odvětí tak trochu nezaujatě a namátkou otevře dveře nějaké prázdné učebny. Následuju jej dovnitř.
,,Měl jste dnes hodinu s nebelvírskými třeťáky? Chodí tam můj bratr," vychrlila jsem na něj hned, jelikož mi stále leželo v hlavě to co mi Lyco řekl a kde jinde hledat informace, než u zdroje. Lupin se usmál
,,Ano."
,,No a co se tam stalo? Říkal mi, že jste trénovali s bubáky ale nechtěl se mi svěřit .... zkrátka zadrhl se u toho svého. Byl tam nějaký problém?" Řekla jsem ale znělo to tak trochu divně.
,,Problém?" Zatvářil se nechápavě Lupin.
,,No problém s tím bubákem," dodala jsem, aby mu to bylo jasné.
,,Ach tak....ne nebyl s ním žádný problém. Tvůj bratr je dobrý student, ostatně bubáka zvládl každý kdo to ze třídy zkusil," Odvětil Lupin ale stále jsem neuslyšela to hlavní.
,,Ale vy víte jakou podobu na sebe vzal jeho bubák, že?" vyhrkla jsem abych jej konečně přivedla na správné téma.
,,Vím, ale jestliže ti to neřekl on sám, tak je možná lepší abych ti to neříkal ani já," řekl po krátkém přemýšlení Lupin. Už mě to nebavilo, očividně z něj nic nedostanu i když možná...
,,Ale já vím, že to víte. Mám o brášku strach," naléhala jsem znovu a znovu.
,,Hele Cassiopeio. To, že ti to nechtěl říct on, tím spíš ti to nemůžu říct já. A když mě omluvíš, půjdu se nachystat na další hodinu," dořekl a vyšel na chodbu aniž by se po mě byl jen ohlédnul.
,,Tak zatraceně! Mám pocit jakoby se tady hrála nějaká blbá hra a já nedostala pravidla."
Po nějakém čase jsem přece jen zjistila co za bubáka to bylo a věřte nebo ne. Pochopila jsem proč o tom nechtěl mluvit.
________________________________________________________________________
Nazdárek lidičky
Doufám, že se máte skvěle.
Můžete tipovat, co tak ,,hrozného" má Lyco za bubáka😂😂já když jsem to vymýšlela tak jsem se docela nasmála.Tak snad se kapitola líbila.
Andy❤
ČTEŠ
I'm Black - III.díl GP
Fanfiction,,Je po ní, už ji nech Bello" Jsem hrozně oslabená a už nemám ani vůli dýchat. Je konec... Vidím, před sebou jen temnotu...jako bych omdlela. Tak takhle tedy vypadá umírání ? Prostě se ponoříš do temnoty a zapomeneš dýchat... Bylo to tak uvolňujíc...