Červen 1995,,Lidi já vám říkám na rovinu. Jako to že tady teď před vámi stojím. Tenhle kluk prostě vyhraje." řekl Noah a zatleskal. A my se všichni přidali. Byl to úžasný večer.
,,Děkuji. Ano chtěl bych říct jenom děkuji. Ať už to zítra dopadne jakkoli, vím, že tu jsou lidé na které se mohu spolehnout. Lidi, kteří mně podrží a především teď při mně stojí ....láska mého života. Cass děkuju, že vnášíš do mého života ještě větší smysl." A za mohutného potlesku mě Cedrik políbil. Bylo to takové lehké a něžné. A uplně jsem cítila to šimrání motýlků v břiše. Jako vždycky při tom, když se naše rty spojily.
****
Už jsem s Cedrikem chodila zhruba od začátku května. Samozřejmě, že jsem s ním nemohla být pořád, jelikož jsem se taky musela učit na NKÚ, které jsem možná trošku podcenila ale nakonec si myslím, že jsem je docela zvládla. Psali jsme je hned první dva červnové týdny takže tedka už se dalo říct, že je mám z krku. Dost času jsme taky trávili v mrzimorské společence. Musím říct, že za tenhle rok se můj pohled na mrzimory naprosto změnil. Jsou tak báječní a ochotní a milí a celkově prostě jsou tam FAJN lidi. Nejraději bych s Cedrikem byla pořád. Jediné co nás od sebe dělilo bylo většinou vyučování, moje zkoušky a samozřejmě to, že jsme každý byli z jiné koleje.
***
Jen holky si z toho neustále dělaly srandu, že jsem na hodinách jak náměsíčná a myslím pořád jen na něho a že moje nejčastěji vyslovované slovo je Cedrik. A taky, že projedu všechny zkoušky na NKÚ, dokonce se Cho s Jessicou vsadily, že dostanu minimálně jednoho trolla. Já se jim jen smála, jo možná jsem se mohla na ty zkoušky více připravovat ale i tak jsem je podle mně zvládla. Cho se mně dokonce i ptala, jestli mně někdo neotrávil Amorovým šípem. A já, že na tohle je každý lektvar lásky krátký, že to není jen poblouznění ale skutečnost.***
A tak tu byl tenhle večer. Poslední večer před posledním úkolem. Třetím a určitě velmi nebezpečným úkolem.
,,Nic proti, Cass ale tvůj bratranec opravdu nemá šanci proti Cedovi či těm druhým dvěma" zakřenil se Max a znovu se začali bavit o šancích jednotlivých šampionů. ,,No já bych ho tak moc nepodceňoval, sice je mu 14 ale s tim prvnim i druhým úkolem se zvládl poprat docela dobře" namítnul Paul zamyšleně ale to si téměř od všech kluků vysloužil nechápavý pohled ,,Takže ty věříš víc Potterovi než Cedovi nebo co jako? Jenom proto, že je to Potter tak to automaticky znamená, že mu jde všechno?" Vybuchl Noah a začal se s Paulem hádat o smyslu loajality.
,,Jsou to pitomci nevšímej si toho lásko" zašeptal mi Cedrik a dal se do líbání mého krku. ,,Nojo já vím, že se jen tak popichují, mně nezáleží na tom kdo z vás dvou vyhraje, jen ať se vám nic nestane." řekla jsem popravdě. Člověk by neřekl jak se to se dvěma šampiony tak zamotá.
,,Ale nekecej, bylo by pro nás sakra dobrý, kdyby Ced vyhrál, aspoň by Mrzimor konečně trochu proslul" mlel pořád dokola Noah o tom jak se Mrzimor potřebuje proslavit. ,,Nojo něco pravdy na tom bude, že by nám trochu pozlátka udělalo dobře. Jako když jsme loni hráli proti Nebelvíru a vyhráli." Podpořil Noahovo chvástání Luke, který byl doteď v podstatě zticha.
Z pohledu Cedrika
,,Ale Harry tenkrát spadl z koštěte, to si nepamatujete nebo co?" připomněl jsem těm chvástalům. Jakože už mně ty jejich řeči docela začaly lézt krkem ale na druhou stranu byl jsem za tu podporu i rád. Prostě fajn kámoši.
,,Asi bych už měla jít je pozdě. Ať mě nenačapá nějaký prefekt. Průšvih je to poslední co teď potřebuju." Cass se zvedla, odhodlaná odejít. Už jsem chtěl říct, že ji teda aspoň půjdu doprovodit, že nás aspoň chytí oba, ale Luke s Paulem ji začali přemlouvat, ať tu ještě chvilku zůstane. Nakonec ji teda překecali.
ČTEŠ
I'm Black - III.díl GP
Fanfiction,,Je po ní, už ji nech Bello" Jsem hrozně oslabená a už nemám ani vůli dýchat. Je konec... Vidím, před sebou jen temnotu...jako bych omdlela. Tak takhle tedy vypadá umírání ? Prostě se ponoříš do temnoty a zapomeneš dýchat... Bylo to tak uvolňujíc...