Listopad pomalu vystřídal prosinec a přiblížily se Vánoce. Začalo sněžit skoro každý den, což většina z řad studentů využila ke každodenním koulovačkám a podobným blbostem. Nic z toho však příliš nezajímalo moji příliš zaneprázdněnou mysl. Učitelé nám nakládali spoustu učení a úkolů, takže jsem se tomu snažila maximálně věnovat abych se s tím vypořádala.
Právě zbývali asi tak dva týdny do Vánoc když nám přišlo pozvání od babičky Monique do Francie, spolu s mamčiným dopisem. To moje hlava absolutně nebrala, že by se mamka s taťkou zase pohádali. Nebo co se mohlo stát tak hrozného, že budou trávit Vánoce odděleně. Lyca a Ell taky vyhlídka na francouzské Vánoce nijak nevzrušovala.
Myslím, že vám musí být jasné, jak to nakonec celé dopadlo. Zapsali jsme se, že zůstaneme na Vánoce v Bradavicích. A nelitovali jsme, bylo to nádherný.
I včetně toho co se stalo za ,,událost" na Boží hod. Všechno to vzniklo skrze Harryho dárek k Vánocům. Byla jsem přímo u toho jelikož Lyco navrhl abychom si rozbalovali dárky u nich v nebelvírské společence i s Harrym a tak.
Souhlasila jsem jednak proto, že ani ode mně ani od Ell z koleje tu nikdo nezůstal, a jednak taky, že Vánoce jsme trávili spolu každý rok.
,,To není fér strejda poslal Harrymu Kulový Blesk a já nic" zabručel Lyco u oběda, který byl zvláštní už tím, že jsme seděli všichni dohromady. I s učiteli.
,,Pššt! Už tak je to podezřelý" štouchla jsem do něj aby už zmlknul, nač dělat ještě větší paniku než je. Elle jsem nacpala do pusy kousek uzenky co měla na talíři, aby neměla připomínky.
***
Po obědě jsme se přesunuli zase do nebelvírské společenky, kluci si sedli kolem koštěte a ,,zkoumali ho" prostě obdivovali. Já jsem se odsunula do kouta s jednou mudlovskou knížkou (Kráska a zvíře) a naprosto se do ní zahloubala.
Pak se portrét znovu otevřel a vešla Hermiona s profesorkou Mcgonnagallovou. Bráška vzhlédl od koštěte ale Hermiona kolem nich jen prošla, sedla si do křesla a otevřela náhodně nějakou knížku. ,,Nápadný jak něco" zakřenila se Ella a já jí musela dát za pravdu. ,,Tak tady to máme co?" pooznamenala profesorka Mcgonagallová a v očích jí blýsklo, přešla ke klukům a zadívala se na Kulový Blesk. ,,Slečna Grangerová mně informovala, že vám někdo poslal nové koště Pottere." Lyco s Ronem a Harrym se otočili po Hermioně a šlo vidět jak zrudla a přisunula se blíž ke mně.
,,Můžu se podívat?" zeptal se profesorka Mcgonagallová a vytáhla jim Kulový Blesk z rukou, aniž by počkala na odpověd. Pozorně si koště prohlédla od násady od násady až po konečky posledních proutků. ,,Hmm. A nebyl u něj žádný vzkaz, Pottere? Žádné blahopřání? Vůbec žádná zpráva?" ,,Ne" odpověděl Harry. ,,Budeme ho muset zabavit" povzdechla si profesorka Mcgonagallová. ,,Cc..cože" vykoktal Harry a postavil se. ,,A proč?" ,,Budeme muset zjistit, jestli na něm není nějaká zlá kletba" vysvětlila profesorka Mcgonagallová. ,,Tomu koštěti ale nic není!" vykřikl bratr, už jsem čekala kdy se neudrží...
,,Tím si nemůžete být jistý, musíme si bezpečně prověřit, že s ním nikdo neprovedl žádnou špatnost. A být vámi dávala bych si pozor na jazyk" zarazila ho profesorka Mcgonagallová, pak se otočila a s Kulovým Bleskem v náruči vyšla ven otvorem v portrétu, který se vzápětí zavřel. Zaklapla jsem knížku, zatímco Harry a Lyco bezděčně zírali tam kde profesorka zmizela. Ron se zlostně otočil na Hermionu
,,Musela jsi to prostě prásknout co?" Hermiona, která se až doteď krčila vedle mně, vstala. V obličeji byla ještě pořád trochu červená ale vzdorovitě se postavila proti Ronovi. ,,Protože jsem si myslela... A profesorka Mcgonagallová mi dala za pravdu že..." ,,Určitě to poslal..." vykřikla Ella, jenže Lyco jí zacpal pusu ,, Šuš! Ticho!" křiknul na ni.
,,Že to koště Harrymu poslal Sirius Black" dokončila Hermiona svou domněnku, vzápětí sebou mrskla a zmizela po schodech k dívčím ložnicím. ,,Půjdu za ní" zamumlala jsem a vypařila se jako dým, zatímco jsem za sebou nechala rozpačité ticho.
------------------------------------------------------
Ahoj lidičky
Jakpak se máte? Když se nám prázdniny chýlí na konci 😂
Tak Harry dostal Kulový blesk a další vzrušující události na sebe jistě nenechají dlouho čekat.
Vaše Andy ❤
ČTEŠ
I'm Black - III.díl GP
Fanfiction,,Je po ní, už ji nech Bello" Jsem hrozně oslabená a už nemám ani vůli dýchat. Je konec... Vidím, před sebou jen temnotu...jako bych omdlela. Tak takhle tedy vypadá umírání ? Prostě se ponoříš do temnoty a zapomeneš dýchat... Bylo to tak uvolňujíc...
