I'm Black - III.díl GP

25.kapitola

Červen 1994

Jak čas utíkal, nastal červen a s ním i zkouškové týdny. Většina studentů skládala zkoušky jen čtyři dny, ale páté a sedmé ročníky měli NKÚ a OVCE. NKÚ, to budu mít naštěstí až příští rok. Ročníkové zkoušky nejsou tak strašné, když se na ně naučíte. Jenom jsem měla strach o Ellu, jakoby ponechávala zkoušky a učení na ně, náhodě. A to je teprve ve druhém ročníku. Je tak lehkomyslná !!!

***

Nakonec to všechno přece jen skončilo, byl to dobrý pocit mít zkoušky za sebou. Ten den po večeři jsem se vydala za profesorem Lupinem, jelikož jsem se potřebovala ujistit o správnosti odpovědi u jedné dosti složité otázky. Proběhla jsem třídou OPČM a nahoře u kabinetu jsem se střetla s bratrem. Vypadal rozčileně.

,,Nazdárek Lyco, vypadáš zdeptaně, to z těch zkoušek?" pousmála jsem se.

,,Čau, ne ze zkoušek ne," odvětil a pak jsme tam chvilku stáli v mlčenlivém tichu jak dva blbci.

Nikdo neotvíral, tak jsem zaklepala znovu.

,,Do háje, kde je!" ulevil si Lyco a začal přešlapovat na místě.

,,Třeba je ještě na večeři," namítla jsem, i když jsem tomu sama nevěřila. To už Lyco vytáhl hůlku a namířil na klíčovou dírku ,,Alohomora!" a vběhl dovnitř.

,,Lyco! To nemůžeš!" zakřičela jsem na něj ale stejně jsem se vydala za ním. Kabinet byl prázdný.

,,Lyco, pojďme zpátky! Tady nemáme co dělat" jenže bratr absolutně nevnímal. Upřeně hleděl na cosi na Lupinově pracovním stole. To něco byl kus starého pergamenu. ,,Pojď" zatahala jsem ho za rukáv svetru.

,,Ne! Podívej se na toto" sundal moji ruku ze svého svetru a ukázal na pergamen. Málem jsem vyjekla překvapením. Pergamen nebyl prázdný jak jsem si původně myslela. Vypadalo to jako mapa.

,,Co to je?" přelétla jsem pohledem od té mapy k bratrovu rozechvělému obličeji.

,,Pobertův plánek, kouzelná mapa Bradavic. Objevují se tam všichni co jsou momentálně na hradě a na pozemcích," dovysvětlil Lyco a ukázal na dvě malé tečky, což jsme byli my.

***

,,No a kde je teda Lupin? Když ta mapa bo co to je, ukazuje všechny," zeptala jsem se zvědavě.

,,Tady," ukázal na pohybující se tečku s označením Remus Lupin.

,,To se šel projít při měsíčku nebo co?" vyprskla jsem smíchy. Tohle bylo trošku trefné, jenže Lyco si to nejspíš neuvědomil.

,,Já musím za ním. Hermiona s Harrym a Ronem někam zmizeli a tady na plánku nejsou, co když je Lupin viděl už předtím."

,,No tak jestli jdeš ty, jdu taky. Beztak by ses zas jen namočil do průseru," vyhrknu. Oba vyletíme z kabinetu.

***

Ačkoliv jsem nic z toho co se teď stalo, nechápala přesto jsem se s Lycem vydala hledat Lupina a taky to nebelvírské trio.

,,No tak si přece pohni!" utrhl se na mně už poněkolikáté Lyco, když jsme se co nejtišeji snažili dostat z hradu. Většina chodeb byla v pohodě, jednou jsme se museli schovat před Protivou a jednou před paní Norrisovou. Teď už jsme sbíhali po pozemcích dolů. V šeru před námi jsem zahlédla jakousi postavu, jak zmizela pod vrbou Mlátičkou.

,,Rychle musíme za ním!" Lyco se dal do ještě rychlejšího běhu ale mě už teď píchalo v boku a myslela jsem, že vypustím duši.

Konečně jsme se zastavili a já se přerývaně nadechovala.