24.kapitola

220 15 47
                                    

Duben 1994

Z pohledu Siriuse

,,Sakra vždyť ta holka vypadá jako Ginger! Je to vůbec možný? Jsem blázen nebo co?" prolétlo mi hlavou když jsem zpovzdálí pozoroval asi dvě dívky. Motal jsem se furt kolem pozemků jako šílený, ale nikdy jsem nevyšel z přítmí stromů Zapovězeného lesa.

,,Cass počkej, tys mu fakt řekla, že je peroxid vyblitej?" zaslechl jsem jak blondýnka vypískla vzrušením nad tím vyprávěním o jakémsi klukovi.

,,Jo a co má být? Je odpornej! Nevím co na něm všichni vidí. Zmijozelský princ pche!" odfrkla si, ta Cass nebo jak se jmenovala.

Není možná, asi už blouzním hlady, opravdu vypadá docela jako Gia, když sem přišla poprvý.

,,Brácho vzpamatuj se! Gia je přece už několik let mrtvá!" řekl jsem si sám sobě, ale vůbec to nezabíralo. Ani nevím co mně to najednou popadlo ale moje tlapky se daly do pohybu přímo k těm dvěma.

,,Haf!" Štěknul jsem a snažil se je moc nevyděsit. Přece, nevypadám zrovna moc vzhledně a navíc kdo by se neleknul velkého černého psa, že?

,,Cass podívej! To je.... vypadá jako smrtonoš!" vykřikla ta podle mě, docela sympatická blonďatá Havraspárka. (Ihned jsem to poznal podle orla na modro-bronzovém znaku)

,,Jessico, já nevěřím na ty kecy co vám vykládá Trelawneyová! Podle mě to není žádná předzvěst smrti ale docela obyčejný pes! Vždyť za námi přišel úplně sám," oponovala jí Gi...teda ta holka, co ji ta druhá oslovovala Cass, taky patřila do Havraspáru. Podrbala mě za ušima a já se zavrtěl blahem jako poslušný pes, už dlouho jsem nezažil žádný lidský kontakt.

,,Jakoby mi někoho připomínal," dodala Cass, když mně pohladila po hlavě. Vyskočil jsem a oblízl jí obličej, přitom jsem si nemohl nevšimnout těch očí. Zatraceně! Hnědých oříškových očí! Ať se propadnu jestli neblouzním.

,,To lechtá, sedni ty divochu!" poslušně jsem se posadil a vrtěl ocasem.

,,Poslouchá tě," zasmála se ta velmi atraktivní blondýnka, která zas pro změnu připomínala Marlene. Mou Marlene.

Sakra Siriusi! Ta je taky mrtvá! okřikl jsem se v duchu.

  ,,No, ale Mackenzie se určitě líbit nebude," zasmála se Cass a její smích lahodil mým uším. Nemohl jsem dostat z hlavy to jak moc byla podobná Gie, ale bylo tam i něco jiného známého, jen jsem nemohl přijít na to co.

***

Když se vydaly do hradu, šel jsem s nimi.

,,Hele nemůžeme ho vzít s sebou. Třeba někoho je?" namítla blondýnka, jako bych jí najednou vadil. Cass posmutněla.

,,Ale on vypadá úplně opuštěně, myslím, že ničí není."

,,Kde se teda tady teda vzal? Hmm" poukázala blondýnka na mou maličkost.

,,Jess ty máš furt nějakej problém a já myslela, že máš zvířata ráda," opáčila Cass.

Tak se mi to líbí děvče musíš si obhájit svou pravdu. Jess se nafoukla jako žába a spustila

,,U Roweny Cassiopeio ty seš teda příšerně tvrdohlavá. Úplně jako tvůj bratr!" dodala ještě teatrálně. Musím se přiznat, že jsem se začínal cítit provinile, já byl zdrojem toho, proč se ty dvě tak popichovaly. Byl jsem ale zvědavý co se bude dít dál a tak jsem pelášil za nimi.

Prošly jsme Vstupní síní a vydali se dál po nějaké chodbě.

,,Nee to teda přeháníš! Sirius je úplně jinak tvrdohlavý, vždyť je to Nebelvír," zamručela nesouhlasně Cass a mně tím úplně zamotala hlavu.

I'm Black - III.díl GPKde žijí příběhy. Začni objevovat