Zima 1989
,,Cassie počkej na mě" vypískla malá blonďatá dívenka, jenže starší dívka se ušklíbla a utíkala dolů ze schodů. Malá se rychle vydala za ní. Na posledním schodu však škobrtla a upadla. Místo toho aby se pořádně praštila o poslední schod, tak měkce dopadla na koberec. Vzhlédla a přímo před ní stála nasupená hnědovláska. ,,Lucretio! Proč letíš jak střelená! Jen tak tak jsem tě stihla zachytit." ,,No jo furt, tak se nechlub pořád s tou svojí magií" zamručela malá a zvedla se z podlahy.
Pak obě sestry vyrazily do kuchyně na snídani.***
,,Mami proč nemůžu mít pokoj sama pro sebe?" Vyhrkla starší Cassie pomalu dřív než si sedla. Jejich bratr už seděl u stolu a cpal se vaflemi. Žena, jež měla stejné vlasy jako Cassie se otočila ke svým dcerkám. ,,Ale drahoušku to už jsme přece řešili několikrát, Ellie tě potřebuje. Víš že nedokáže usnout když je v pokoji sama." a otočila se ke svojí nejmladší a nandala jí na talíř sázené vejce se slaninou. ,,Zase jste se pohádaly nebo co?" Vykoukl zpoza Denního Věštce muž s černými vlasy a zdvihl obočí. ,,Ne nepohádaly! Ale za prvé nemám žádný soukromí, ano šmejdí mi ve věcech, a za druhé zas mě vzbudila! Když se chci vyspat" odsekla ne zrovna mile Cassie. ,,Ale...já se ti nehrabala ve věcech. Opravdu!" Zakňourala malá Ellie na adresu sekýrování od své starší sestry. ,,Jasně a co ty rozházené knížky na stole? Předtím byly narovnané a ted byla jedna dokonce na zemi!" vypěnila Cass, jelikož na knížkách jí opravdu záleželo.
,,Cassiopeo přestaň! Nemůžeš se se svojí sestrou usmířit?" Okřikla ji rázně mamka ,,Tak Regulusi řekni taky něco! Jsou to i tvoje děti" obrátila se unaveně ke svému manželovi, který byl opět schovaný za novinami. ,,Eee? Co? Cassiopeo omluv se Ellie a už o tom nechci slyšet ani slovo." zamručel Regulus jakoby to mělo vše vyřešit. Na malichernosti jejich dcer byl už zvyklý, takže nad tím jen mávl rukou a opět se začetl do ranního vydání Denního Věštce.***
Později odpoledne
Regulus sedí na gauči v obývacím pokoji, Ginger mu sedí na klíně a mají romantickou chvilku.
,,Gio nejezdi nikam, co si tady bez tebe zase počnu?" Řekne Reg schválně tesklivým hlasem, jelikož nechce s těmi ďáblíky se svatozáří, zase zůstat sám. ,,Reggie vždyť je to jen na pár dní, podle toho jak nám to půjde. Třeba se ani neumístíme. V zimě jsou i tak ztížené podmínky." snaží se ho uchlácholit, jenže v sobě drží špatně skrývané vzrušení z nadcházejícího zápasu ve famfrpálu. Applebyské šípy proti Wimbourským vosám, to bude zase mela. ,, No tak dobrá. Hlavně na sebe dávej pozor ano?" vzdal své úsilí Regulus a neodpustil si takové ty řeči o bezpečí atd. ale stále ji jímá v pevném objetí. ,,Moc tě miluju" zašeptá jí do ucha ,,Taky tě miluju " usměje se Ginger, naposledy jej políbí a pak vstanou ruku v ruce.
,,Stejně je táta hodnej, když nechá mamku dělat co ji baví, zatímco je doma s náma." roztaje něhou Ellie zatímco je i s Cass a Siriem schovaná za závěsem a pozoruje rodiče.
________________________________________________________________________________
Takže čau
První flashback je za námi, takových mám v plánu víc ale zatím mám napsané jen tři. Vždycky mi to přišlo jako hezký způsob ozvláštnění příběhu. Jenom abyste se orientovali Cass je 10, Siriovi 9 a Ell je 8 let.
Tak zase někdy
Andy
ČTEŠ
I'm Black - III.díl GP
Fanfiction,,Je po ní, už ji nech Bello" Jsem hrozně oslabená a už nemám ani vůli dýchat. Je konec... Vidím, před sebou jen temnotu...jako bych omdlela. Tak takhle tedy vypadá umírání ? Prostě se ponoříš do temnoty a zapomeneš dýchat... Bylo to tak uvolňujíc...