I'm Black - III.díl GP

32.kapitola

Z pohledu Cass

Na Boží hod jsem nemohla ani dospat a ostatní evidentně taky ne. Mou báječnou náladu překazil u snídaně jeden více méně bezvýznamný dopis od Sama. Opět jen stížnosti na mou absenci doma. Co mě však zarazilo byla jeho zmínka o tom, že se včera čistě náhodou potkal s Ellou. Naše sestřička jela raději na vánoční prázdniny domů, jelikož z toho mumraje okolo plesu byla akorát naštvaná. No ale dle mého názoru byla naštvaná na to, že Ginny i její kamarádky z Mrzimoru na ten ples někdo pozval a ji nikdo.

Znovu jsem se začetla do dopisu a pocítila jsem mírné zděšení při čtení těch řádků o Samově a Ellině náhodném potkání venku. Merlinví co mu navykládala.

,, Co se stalo? Vypadáš vyděšeně. Konečně jsi našla odvahu mu napsat, že se s ním rozcházíš a teď si čteš odpověd ?" Rozesmála se Jessica svému vlastnímu vtipu a já se na ní zaškaredila ,,Hleď si svého laskavě a buď ráda, že máš s kým jít na ples." V klidu jsem dočetla dopis a pak ho zmačkala do kuličky ,,Blbec jeden" ulevila jsem si potichu. Nicméně poté už se mi ho naštěstí podařilo vytěsnit z mysli.

***

Večer se přiblížil nečekaně rychle. V podstatě jsme se celé odpoledne chystaly a ted už byl konečně čas jít.

Z pohledu Lyca

,,Tak tohle absolvuju poprvé a naposledy" čílil se Ron nad svým staromódním společenským hábitem, zatímco jsme se mu s Deanem a Seamusem uculovali, div jsme nevyprskli smíchy. ,,Myslím, že Parvati se budeš ohromně líbit" podotkl jsem sotva jsme sešli do společenky a uviděli tam stát dva růžové přízraky. ,,Nooo, tak ty dávej bacha abys nezakopl o Vandiny šaty" odsekl mi Ron. ,,Ehm moc ti to sluší Levandule" vyblekotal jsem ze sebe když jsem Levanduli nabídl rámě a Ron zase Parvati.

Vstupní síň byla také plná studentů. Všichni přecházeli sem tam a čekali, až bude osm a dveře do Velké síně se otevřou dokořán. Ti, kdo se tu měli sejít s partnery z jiných kolejí, se prodírali tlačenicí a snažili se objevit jeden druhého.

Parvati objevila svoji sestru Padmu, přivedla ji k nám a Seamus nasadil bolestný škleb. Spolu s Padmou dorazila i Cho Changová, která se na Harryho zářivě usmála a on jí trochu nemotorně nabídl rámě. No ségře to pálí, to se musí nechat, kdo jiný by to vymyslel.

Zatímco jsme čekali před Velkou síní prošli kolem nás zmijozelští a já se mimoděk ušklíbl. Po Malfoyově boku šla Pansy Parkinsonová a za nimi Crabbe a Goyle, oba v zeleném, připomínali balvany porostlé mechem, a ani jeden si nedokázal najít partnerku. Díky Merlinovi, že já jsem taky tak neskončil, i když nevím co je lepší. No ale pořád lepší Levandule než Eloise Midgeonová.

Nenadále se otevřela vstupní dubová vrata. Všichni se k nim otočili a dívali se, jak vcházejí studenti z Kruvalu s profesorem Karkarovem. V čele šel Krum s půvabnou dívkou v modrém hábitu. Přes hlavy kruvalských bylo vidět, že kus louky pod hradem proměnili v jakousi umělou jeskyni, ozářenou barevnými světly, a v přikouzlených růžových keřích seděly stovky opravdových živých rusalek a mihotaly se nad sochami, které nejspíš představovaly Santa Clause a jeho sobí spřežení.

Potom se ozval hlas profesorky McGonagallové: „Šampióni se svými partnery sem ke mně, prosím!" ,,Tak zatím" řekl Harry a odešel i s Cho za profesorkou Mcgonnagalovou.

Z pohledu Cass

Přiznávám bez mučení, že jsem byla trošičku nervózní když na nás profesorka Mcgonnagalová zavolala „Šampióni se svými partnery sem ke mně, prosím!"