I'm Black - III.díl GP

45.kapitola

Z pohledu Lyca

„Portus!" Konvice se na okamžik roztřásla a rozzářila se zvláštním modrým světlem. Pak se zachvěla, znehybněla a byla opět nudně černá jako předtím. Brumbál rázně přešel k dalšímu obrazu, tentokrát k podobizně prohnaně se tvářícího čaroděje se špičatou bradkou, vymalovaného v zelenostříbrných zmijozelských barvách, který očividně spal tak tvrdým spánkem, že ho neprobudil ani Brumbálův hlas.

„Phineasi. Phineasi." Čarodějové a čarodějky na podobiznách lemujících pracovnu už přestali předstírat spánek; poposedávali a přešlapovali ve svých rámech, aby lépe viděli, co se děje.

Když ten dědek dál dělal, že spí, začali na něj volat jménem i někteří z nich.

„Phineasi! Phineasi! PHINEASI!" Nemohl už ve svém předstírání dál pokračovat; teatrálně sebou škubl a otevřel oči dokořán.

„Volal mě někdo?"

„Potřebuji, abyste znovu navštívil svou druhou podobiznu, Phineasi," sdělil mu Brumbál.

„Mám další vzkaz."

„Navštívit svou druhou podobiznu?" opakoval rezavým hlasem Phineas a dlouze, falešně zívl. Pohledem přitom přelétl po místnosti a zastavil se u Harryho a pak merlinžel i u mně, nikdy jsem ho neměl rád a on mě také ne.

„Tak to ne, Brumbále. Jsem dnes v noci moc unavený." Portréty okolo začali nespokojeně hučet.

„No dobrá, dobrá," zavrčel Phineas a znovu nespokojeně dodal

„i když je docela možné, že už můj portrét zničil. Většinu naší rodiny už dal pryč..."

„Sirius ví, že vaši podobiznu zničit nesmí," ujistil ho Brumbál. Přičemž já svraštil obočí, ničit ? Proč by někdo ničil portréty u nás doma. Sice jsou staré a zaprášené ale i tak. Proč by to někdo dělal.

„Potřebuji, abyste mu vyřídil, že Artur Weasley utrpěl vážné zranění a že jeho manželka, děti a Harry Potter zanedlouho dorazí do jeho domu. Rozumíte?"

„Artur Weasley je zraněn, manželka, děti a Harry Potter přijedou k němu domů," opakoval znuděně Phineas.

****
Počkat a co já ? Proletěla mi hlavou myšlenka. A co my? Vždyť je to náš dům a taky mám strach o pana Weaslyho. Jak by nás z toho Brumbál mohl vynechat. Jestli jsem něco z toho řekl řekl nahlas, tak tomu nikdo nevěnoval pozornost.

****
„Ano, ano... jistě..." Phineas zalezl za rám podobizny a ztratil se z dohledu právě ve chvíli, kdy se dveře pracovny znovu otevřely. Profesorka McGonagallová přivedla Freda, George a Ginny; všichni tři byli celí rozčepýření a v šoku a na sobě měli to, v čem spali.

„Harry - co se děje?" zeptala se vyděšená Ginny.

„Paní profesorka říkala, žes viděl, jak něco ublížilo taťkovi..."

„Váš otec utrpěl zranění, když vykonával jistou práci pro Fénixův řád," oznámil Brumbál dřív, než Harry stačil odpovědět.

„Byl převezen do Nemocnice svatého Munga pro kouzelnické choroby a úrazy. Posílám vás zpět na Grimmauldovo náměstí, který je od nemocnice méně vzdálený než Doupě. Setkáte se tam se svou matkou."

Pořád z toho jaksi vylučovali mně.

,,Pane profesore? Neříkal jste nic o tom, že bych měl jít s nimi ale já si myslím, že bych měl. A moje sestry taky." obrátil jsem se k Brumbálovi, ten na mě pohlédl celkem překvapeně.