Mary Rose & Aaron ✔️

Chapter 8

,,Už to sem nos, Mary! Mám žízeň jak kdybych byl na poušti." Zasmála jsme se nad slovy George. Přišel jako vždy i s ostatními chlapy. ,,Jasné! Hned to tam bude!" Mike zmizel někde vzadu a na mě zbyl ten zbytek. Natočím pět piv a zamířím k chlapům. ,,Tady to máte hoši." Každému napíšu lísteček i když vím, že si jakože pokaždé dají pět kousků a půjdou domů za rodinou. ,,Ty Mary, kdo to je?" George to šeptl abych to slyšela jen já. Hned mi došlo, že myslí toho chlápka co tam stále sedí a popíjí kafe. Už ho musí mít studené. ,,Nevím. Přišel v jednu jako já. Dal si jen kafe." ,,Kdyby něco, tak houkni." Chlapy byli fajn. Znám je od malinka, kdy jsem sem chodila s mámou. Dělala tu stejně jako já servírku. Byla dobrou přítelkyní otce Mike. 

,,Dáte si ještě něco?" Šálek byl prázdný. Probodl mě pohledem a já jen tiše polkla. ,,Ne. Zaplatím." Vstal. Byl o dobré dvě hlavy vyšší a takhle zblízka jsem proti němu byla jako šváb. Tentokrát polknu nahlas. Vtiskne mi do dlaně drobné a bez dalších slov odejde. Povzdechnu si. Možná jsem jen hodně nevyspalá a tohle všechno se mi zdá přibarvené. Blázním. Celý den se tu nic nedělo. Chlapi přicházeli a zase odcházeli. S Mikem jsem si moc nepokecala. Lítal do skladu a ze skladu zase na plac. 

Sedm hodin. Rozhoduji se jestli se seberu a půjdu domů za Kebabem nebo tu zůstanu. Nic se tu nedělo. Hospoda byla skoro prázdná a já div neumírám nudou. ,,Minule jsme skončili u jaké věty?" Mike si sedl na bar a byl jedno ucho. ,,Říkala jsem, že ti chlapi se ptali na-" ,,A jéje.. Že by přišli problémy?" Zvoneček cinkl a kde se vzal tu se vzal byl tu. Tož toto tuž není možné jakože. Mířil bez jakéhokoli výrazu k baru. Vypadá takhle dokonale pořád? Na co myslíš, holka? 

,,Máme na sebe štěstí." To si nejsem jistá chlape. ,,Těžko říct. Co to bude?" ,,Whisky. Dneska tam toho kocoura necháš, nebo se budeš zase snažit vylézt na strom za ním?" Povytáhnu obočí a položím před něj sklenku. ,,Prosím?" Jen ukázal směrem ven. Chumelilo pěkně. Což je teď vlastně úplně vedlejší. ,,Miku pohlídej to tu." Neobtěžuji se oblékat do kabátu. Vyběhnu ven rovnou k tomu hloupému stromu. ,,Ty idiote jeden! Pojď dolů!" Jeho výraz vypovídal za vše. Jenže na tohle já prostě čas nemám. ,,Tak hele, okamžitě slez dolů, nebo tě tu nechám! Bude ti zima a já tě nepustím domů! A taky ti nedám dva dny tvoje oblíbené granulky!" Světe div se! Seskočil do sněhu až se propadl. Napadlo hodně sněhu. Vezmu ho do náruče a ne dojdu zpátky do hospody jsem celá od sněhu. 

,,Seš normální, Mary? To sis jako nemohla vzít kabát? Je tam hrozná zima, ty káčo!" Mike mi sepere žrádlo hned jak vlezu dovnitř. Náhodou je tam teplo, jen se s ním nechci hádat tak to vše odsouhlasím a na oko se hrozně stydím. Malého položím k sobě na bar kde si spokojeně sedne a dívá se po hospodě, dokud nezpozoruje jeho. Ladným krokem , občas se chová jako gay. Doťapká až k němu a otře se mu o ruku. Jen kdybych si pamatovala jeho jméno.