Mary Rose & Aaron ✔️

Chapter 14

,,Hoši! Já sem servírka jo? Ne služka! Od teď si pro to pivo choďte!" Tu budu jako kráva běhat tam a sem. Mám hroznou náladu. Vážně hroznou. Zvoneček opět zacinkal a já myslela, že tohle je konečná.  Kupodivu to nebyl další normální chlap co sem chodí denně. On mi nemůže dát pokoj. ,,Dneska smutná? Dám si-" ,,Whisky? Nemám zrovna dobrou náladu." Panáka postavím před něj a koutkem oka pozoruji modřiny, které ještě včera neměl. Tak takhle to vypadá po jejich zápasu? Na tváři měl poměrně velkou modřinu a nad nad obočím měl ránu,kterou si nejspíš nenechal ani ošetřit. Roztržený spodní ret a klouby měl potrhané asi jako já nohu. Což mi připomíná, že to je přesně tenn důvod proč tu nebudu za chlapa lítat jak nějaká víla. ,,On se mě chystá zabít nebo má taky blbou náladu?" Hlavou kývne směrem k Mikovi, který kouká střídavě do papíru a na něj. ,,Tak nějak.." Nedostal přímou odpověď.  Upřímně nejsem si jistá já sama chci vědět na co myslí. Ovšem velmi brzy se to všichni nejspíš dozví. ,,V kolik si říkala, že půjdeš?" Ten tón? To co má být hej? ,,V šest." Kývl. On si jako hraje na uraženého? ,,Můžeš mi říct co ti je?" Naprosto vytěsním fakt, že Aaron, ani ten Aaron,který mi včera dělal hezké věci sedí kousíček od nás. ,,A ty mi jako odpovíš? Nebo se mám zeptat jeho?" Co to tu kurva mele? Hodím utěrku k dřezu. ,,Co to tu meleš? jenom protože mám blbou náladu tak tu z toho děláš detektivku." JEstli jsem byla naštvaná? Sakra hodně. ,,Myslel jsem, že si se poučila." Tož tutaj tož téhle situaci vůbec nerozumím hej. Rozhodím rukama jakože vůbec nechápu o co mu jde.                               ,,Tobě to nestačilo? Nestačilo ti, že už jednou si kvůli někomu jako je on plazila na zemi a doprošovala se? Trpěla a umírala? On je úplně stejnej! A pokud máš v plánu to vyzkoušet tak já tu kurva nebudu abych ti zašíval obočí a utěšoval tě. Nebudu ti hojit jizvy  a zvedat ti znova sebedůvěru. Už jendou si svojí hrdost ztratila, chceš bejt znova jenom ubohá děv-" 

Upřímně nevím jestli ta facka bolela víc mě nebo jeho. Doufám, že jeho. Protože on mi zabodl dýku přímo do srdce. Naprosto mě zničil. Bylo mi vlastně úplně ukradené, že celá hospoda je nalepená očima na nás. ,,Končím!" Zahodím zástěru seberu svoje věci a mizím pryč. V téhle hospodě mě dlouho nikdo neuvidí. ,,To jsem zvědavej z čeho budeš platit nájem hmm? Zase půjdeš na tyč?" Byl opilý. Takhle se choval když pil. On prostě pít nemůže. Odpověď ode mě nedostal. Velmi silně za sebou zabouchnu dveře. Co teď budu dělat? 

Moje srdce mělo skvělý nápad. Sednout si a začít brečet. Sakra proč já? Proč má každý takové nutkání mi stále ubližovat. Mě už to stačilo! ,,Nebreč." Běž pryč. Teď jsem neměla sílu ho poslat někam. Bylo mi tak moc nepříjemné, že tu je. Jeho ruka spočinula na mém rameni. ,,Pojď. Zajdeme si někam na pozdní oběd. Do šesti času dost. Máme ještě dvě hodiny." Nehnula jsem se. Moje nohy to nějak nedávají. Povzdechl si. Měl opravdu sílu. Lehce mě zvedl na nohy. Setřel mi slzy. Měl u toho zváštní výraz. Nebyl neutrální jako normálně. Dokonce ani naštvaný nebyl. ,,Nesluší ti slzy. Pojď na jídlo Mary Rose. Vypadáš dost bídně." Pokusil se o neutrální usmání. Nepovedlo se. ,,Půjdu domů. Určitě máš lepší věci na práci." Vzal mě jednoduše za ruku a táhl zimním počasím někam pryč. Nereptala jsem. On totiž opravdu nejspíš vždy dosáhne svého. 

,,To se jako kretén chová pořád?" Seděli jsme v docelá útulné hospůdce. Spíše restauraci? Těžko říct. Očividně to funguje jako nalejvárna akorát tu jako bonus vaří. Čekali jsme na objednávku a on za celou dobu mlčení začal konverzaci. ,,Spíš když se napije. Jinak je hodnej." Pozvedl obočí ve znamení jestli to myslím vážně. Mimoděk se mu spustil malý potůček krve z rány na čele. ,,Máš tady..Krev." Vzala jsem ubrousek co byl na stole a nahla se přes stůl. Lehce mu utřu krev. ,,Díky, Mary Rose." ,,nemusíš mi říkat celým jménem. Stačí jedno." Přerušila nás mile vypadající paní. ,,Tady to máte. Aarone, proč si to nenecháš normálně zašít? Si hroznej! A kdopak je tahle krásná slečna?" 

paní měla nádherné černé vlasy a oči zelené jako dva Smaragdy. Dlouho jsem neviděla takhle krásnou ženu. Aaron si povzdechl. ,,Mami, prosím." Ou. No tak to je velmi trapná situace. ,,Jaký mami? Je slušné odpovědět! Si jako tvůj otec! A nech si ošetřit to obočí!" Jen zakroutil očima. Sledovala jsem jejich rozhovor a tiše záviděla.  ,,Velmi mě těší slečno, jsem Roxana." Natáhla ke mě ruku. ,,Mary Rose. Těší mě." Nevěděla jsem co víc říct. ,,Buď na ní hodnej! Víš co říká Zacker! Chovej se k dí-" ,,Bože, mami mohla by jsi nás nechat najíst? Táta potřebuje určitě s něčím pomoct ne?" Zvedla ruce v obraném gestu a raději odešla za velmi krásným mužem. Snědší barvy a na krku měl...Ou. Pořádně se rozhlédnu po podniku. Do háje! ,,Aarone. Ehm. Můžeš mi říct kde jsme prosím?" Neříkej to. Prosím neříkej to. ,,Tohle je podnik co patří pod Bloody Shooters." Kurva. Ať jsem se podívala okolo sebe na jakého koliv muže či kluka všichni ho měli. Tetování luku a šípu. Pokud jsem to dobře pochopila jeho otec byl jedním z nich taky. Jeho tetování bylo na ohryzku. Bílé a dokonale viditelné. Kde ho má asi on? 

,,Nemyslím si, že je zrovna dobrý nápad,že jsi mě sem přivedl." zadívám se na slibně vypadající talíř s čínou. ,,My nejsme zase tak špatní. Teda alespoň někteří. Tenhle podnik patří rodičům takže se tu nemusíš bát." Jeho slova mne jakýmsi způsobem uklidnila. S chutí se pouštím do pozdního oběda a říkám si, jestli jsme se náhodou všichni trochu nespletli, když jsme je všechny hodili do jednoho pytle a odsoudili.

Nesmíme zapomínat i na jiné postavy s naší série nemyslíte? ❤️💙