Mary Rose & Aaron ✔️

Chapter 29

Dveře bytu se ve dvě ráno rozletěli. ,,Ahoj Mary! Dneska budu spát jinde jo? Měj se!" Dá mi pusu na tvář a s pár kousky oblečení, které si nacpala do tašky opět zmizela. Ani popel jsem neřekla. Stačilo se podívat z Okna. Celá veselá se tam vrhla na nějakého kluka. Hah. Fuj.

No Kebabe. Asi jsme zase zůstali na ocet. Co dá dělat. Každopádně mám pocit, že i on si najde nějakou kočku. Mohla bych ho dát vykastrovat. ,,Co říkáš na to, že bychom tě nechali vykastrovat co?" Moc nadšený z toho nebyl. Vzal kramle a raději se schoval do pelíšku. Nojo.
Jdeme spát.

A nebo taky ne. Dělají si že mě legraci? Nebo co? Jen v tričku a šortkách, což byl skvělý nápad když sněží vyběhnu ven. ,,Co tu chcete?" Jak jen se ta gorila jmenovala...
David, to je ono.
,, Slečno jen dělám svoji práci." To určitě.
,,Já jsem jasně řekla, že nechci mít nic společného s-" No tohle je ještě lepší. Co se ještě dneska stane?

,,V pořádku Davide. Běž si dát pivo a běž domů." Aaron ho poplácal po rameni. ,,Davida platím já ne Král."
Mávnu nad ním rukou a chci jít zpět do domu. ,,Mary Rose..." ,,Nech mě být, Aarone! Co to děláš ty debile!"

Na zadku mi přistála štiplavá rána. ,, Nebuď na mě drzá. Promluvíme si!" Já s ním do háje nechci mluvit! Ačkoliv jsem mu bušila do zad a kopala moc si tím nepomůžu.
Zavře za námi dveře a teprve potom mě pustí. ,,Co si o sobě vůbec myslíš!"

No myslím, že tím jak řekl, že si promluvíme, myslel spíš, že se na mě vrhne. Bože,jak skvěle on líbá....

Moment!

Prudce ho odstrčím. ,,Nech toho! Běž pryč!"
Rty se mi chvějí. Ach bože...Jen to ne. Ať jde pryč já ho nechci.. Dobře fajn chci ho, ale takhle to přece nejde!
,,Nikam nejdu, Mary Rose. Pověz mi co jsem ti udělal." ,,Co jsi mi udělal? Aarone, v tom klubu si jasně ukázal jaký jsi. Jsi surový, bezcitný. My dva spolu nemůžeme nic mít."

Zastavil se. Asi nu to docvaklo. Že mu to,ale trvalo.
,,Ty máš strach... Bojíš se mě, že?" Změnil výraz. Trefil se přímo do černého. Měla jsem z nech kurva strach.
,,Ano. Já se tě bojím,Aarone. Bojím se tě, protože je ve mě strach z toho, že takový jaký jsi byl tam by jsi mohl být i na mě. Zažila jsem si mnoho bolesti od mužů. Nechci aby jsi byl další."

Z očí se mi kutálejí slzy. Jak krutá jen je tahle pravda. ,, Bože Mary...Já bych ti přece neublížil! Nikdy! Mary poslouchej." Uchopila do rukou mě ruce.
,,Mary, můj život se řídí pravidli. Zákonem. Jasné? Jedno to pravidlo Jasné říká, že nikdo z nás nesmí uhodit nebo jakkoli napadnout ženu. Trest za to je dost krutý. Já bych tě nikdy neuhodil."

Měl zvláštní výraz. Mám sevřené srdce. Ne z toho, že jsem v takové situaci,ale z něj.

,,To říkají všichni,Aarone." Ustoupil o krok. Přemýšlel? Těžko říct. Nejspíš neměl co víc říct. Došli mu slova. Nadechoval, že by něco řekl,ale nic z něj nevyšlo. Co bude teď? Stojí tu a nic nedělá stejně jako já. Nejde ani rozeznat co si myslí. Začíná mě to štvát. Fakt hodně.

Ten kluk předemnou mi nedávno pomotal hlavu. Líbal mě a vyzvedl do nebes. Jenže pak se to všechno posralo. Co by stálo kdybych do toho klubu nešla. Třeba bychom dnes leželi spolu někde v posteli protože nebudu popírat fakt, že mě zatraceně přitahuje. Ne jen fyzicky. Prostě mě přitahuje až se mi z toho svírá srdce ještě víc. Tenhle pocit je sakra hnusnej a mám pocit že přesně vím co to je. Do háje se mi tohle nelíbí. Tohle se totiž nemělo stát. Já se neměla zamilovat!