Mary Rose & Aaron ✔️

Chapter 15

,,Je mi to líto. Omlouvám se." Své jídlo jsem dojedla již dávno. Dopíjím svůj džus a snažím se vyhnout očnímu kontaktu. Cítím se tak moc provinilá. ,,Proč se omlouváš? A oči mám tady,Mary Rose."  Podívám se na něj. Je najednou takový klidný. ,,Protože jsem jako všichni ostatní. Jsem ta jedna z davu co vás všechny hodila do jednoho pytle na kterém je napsáno zlo. Omlouvám se." Když se tu tak dívám, je tu hrozně příjemně. Pobíhají tu malé děti je tu veselo a zároveň cítíte klid. ,,Já se na tebe, ale nezlobím." ,,To nemusíš. Zlobím se sama na sebe." Ušklíbne se. ,, Nechtěla by jsi mě doprovodit na zápas?" Vyjukaně na něj pohlednu. To myslí vážně? ,,Nemyslím si, že je to dobrý nápad. Myslím, že je čas abych šla." Přehodím přes sebe kabát. Je čas jít za Kelly.  ,,Kdyby jsi si to rozmyslela, je to dnes od sedmi. Stačí my napsat." ,, Nemám tvoje číslo." Podotknu malý zádrhel. Ovšem to byla poněkud chyba. Chtěla jsem se ho zbavit ne mít jeho číslo. ,,Tati, hoď mi propisku!" Ten velmi pohledný muž co stál za barem mu hodil propisku. Měl dobrý postřeh. Uchopil mou ruku a napsal poměrně čitelně telefoni číslo. ,, Teď už mi můžeš napsat." Je hrozný. Nechci mu psát a ani nebudu. ,, Díky,ale...Dneska už mám plány." ,, Třeba příště už je mít nebudeš."
Nechám ho tam a se sklopenou hlavou odcházím. Myslím, že bude lepši,když žádné příště nebude. Budu si žít spokojený život sama s kocourem.

Dobrých dvacet minut mi trvala cesta. Až tak jsem se loudala. Stálá jsem u zadního vchodu. Neměla jsem moc navybranou. Stačilo zazvonit a do dvou vteřin mi už otevírala. Rozzářena jako sluníčko. Ostatně to je ona vždy. ,,Jsem tak moc ráda, že jsi to nakonec zvážila. Myslím, že ti nic ukazovat nemusím. Za tu dobu se nic nezměnilo. Jen..Tvoje vlasy.." Hej, myslím že obě dvě víme, že ta barva se sem moc nehodí.
,, Máš tu nějakou barvu?" Zamyslela se a zamířila do šatny. Samozřejmě jí jako pejsek následuji.

Nebuďte jako já jo? Samozřejmě,ne každému se stalo to co mě,ale vždycky budete mít na výběr. Vždycky. Když nebudete dělat chyby, někdy se nedostanete do situace ve které jsem já.
,, Mám tu červenou a černou. Tak? " No myslím, že volba je jasná. ,, Napatláš mi to?" Kývla. V duchu se loučím z touhle úžasnou barvou. Bude mi chybět to teda hej.

,, Usměj se. Dneska jim ukážeme co v tobě je Hmm? " Ona vždycky dokázala povzbudit. Když přejdu fakt, že mám na hlavě krámy, tak to zase tak hrozně není. Tuhle práci jsem dřív milovala. Bavila mě.
,,V čem mám tancovat?" Kelly mi ukázala velmi krásný set. Černá krajkovaná podprsenka s kalhotkami. Paráda. Jednu výhodu tenhle podnik měl. Holky se tu nesvlékají úplně. Končí to spodním prádlem. ,, Můžu být bosa?" Jen kyvné. Kdybych se měla postavit na jehly asi hodím tlamu. Normální boty na podpatku mi nevadí. Takové nosím teď v zimě ale jehly? To je konečná.

,, Hodím si sprchu a připravím se." Kelly zmizela a jen jen doufala, že až tu barvu umyju bude to vypadat lépe. Ovšem víte co mi udělalo lepší den? Teplá sprcha. Bože miluji teplou vodu. Začnu si broukat svou oblíbenou melodii a mezitím co si holím nohy mě napadá myšlenka co by na tohle řekla máma. Určitě by mě nepochválila. Co si uvaříš to si i sníš. Jak jinak.

Ty vlasy nejsou zase tak hrozné. Na naopak. Vypadá to docela dobře. Jsou takové ohnivé. Zajímavá barva.
,, Připravena?" Hodiny ukazují devět hodin. No jo. Co mám jiného dělat. Set mi skvěle padl. Všechna má tetování krásně vynikla. Stejně jako ten zbytek....Nandam si masku, to jsem ještě nezmínila že? Dívky tu nosí masku pokud chtějí. Je to vice tajemné jak říká Kelly.

Stálá jsem za oponou a čekala až Kelly řekne mé jméno. Vedle mě stáli dvě další slečny. Já byla poslední.
,,A nakonec,pod maskou ďábla náš padlý anděl! Spadl k vám z nebes aby vám ukázal, že Nebe není to nejlepší místo!"

Hromada lidí. Spousta chlapů z města,které osobně neznám. Právě těm jsem dávala na obdiv své tělo, které bylo pokryto tetováním a mnoha jizvami.

Jak jste spokojení? 💜💜