Mary Rose & Aaron ✔️

Chapter 12

Na konci Chapter 12 je vzkaz. Pokud máte zájem budu ráda když si ho přečtěte.

Prudce do něj strčím. ,,Já si myslím, že to není nejlepší nápad,hej?" Třese se mi hlas, ruce... Bože klepu se z něj celá. A ne jenom já, kdyby jste jen měli tušení co dělá s mojí... Ehm. Jak to mám říct slušně? Třeba tomu budeme říkat broskev? Broskev je fajn ne? Mám je ráda. Ušklíbl se. Očividně nebyl spokojený s mojí odpovědí. ,,Mary Rose." Udělal krok dopředu a já dozadu. ,,Neutíkej mi. Neutečeš mi. Já dostanu to co chci." Kurva! Kterej debil sem dal tu sedačku! Ano,spadla jsem. Hej tak debilně, že mě měl jako na zlatém podnose. Přesně v ten moment se to stalo hej? Při mém pokusu vstát mi vtiskl polibek na...Broskev. Ačkoliv to bylo přes kalhoty tak kurva! ,,A-Aarone." Zadrhl se mi hlas. Celá jsem byla zadrhlá. ,,Ano, Mary Rose? Chceš víc? Chceš ještě?" Byl nade mnou. Stačilo by mi abych zvedla lehce hlavu a jeho rty by byli na mým. Jak moc jsem to chtěla. Probudil mojí broskev a všechno ostatní ve mně. Jeho ruka plula od mé tváře až dolů na zadek. Silně mi ho zmáčkl a já jen zasyčela. ,,Pověz mi, Mary Rose. Chtěla by jsi?" Šeptal mi do ucha ty slova. Jo kurva moc to chci. Chci to hrozně moc! ,,Chceš abych se tě dotýkal, Mary Rose? Tady a taky tady?" Sjel rukou na..Však víte kam. 

To vzdychnutí byl omyl hej? To jsem rozhodně nechtěla... Kecám sakra, kdybych mohla tak křičím! Přejížděl jazykem po mém krku a rukou mě stále hladil tam dole. Druhou ruku přesunul na můj krk a nastavil si ho aby byl dostupnější. Sakra. ,,No tak, Mary Rose. Tvoje vzdychání je krásný, ale já chci vědět jestli ti můžu dát ochutnat peklo. Chceš ochutnat peklo? Můžu já ochutnat tebe?" Otázka za otázkou. Hotová jsem něj. Jakože tož tutaj toto tuž je na mě moc. ,,Ano nebo ne, Mary Rose?" 

Ano?

Ne? 

,,A..Ano." Na tváři se mu objevil zvláštní úšklebek a v očích měl takovou jiskru. Zářily mu. Tak hrozně moc. Jako dva žhavé uhlíky. ,,Máš úplně mokré kalhoty." Velmi hloupá poznámka. Opravdu hodně hloupá vzhledem k naší situaci. Mé kalhoty i kalhotkami, na co by se obtěžoval s tím svléct mě postupně, letěli někam do prostoru. ,,Už od první chvíle co jsem tě viděl mě zajímalo jak chutnáš." No a přesně v té chvíli jsem opravdu byla někde jinde. Jen si nejsem jistá jestli je to peklo nebo nebe. Ochutnal mou broskev. Kdyby jen ochutnal, on si jí přímo vychutnával. ,,Bože!" Myslím, že sousedi budou mít dnes radost. ,,Si sladká." Líbal mě na stehně. Vidíte? Sladká. Takže broskev je skvělé přirovnání. ,,Au!" Tak co mu jebe? Normálně mě kousl do stehna. ,,Nad čím přemýšlíš?" Mračil se, mnohem víc než já. ,,To jedno, můžeš prosím to..Pokračovat?" ,,Řekni mi nad čím si přemýšlela, když jsem řekl, že jsi sladká?" No co jiného mi zbývá.. ,,Dala bych si broskve. Myslela jsem na broskve." Vidíte? Diplomaticky jsem se vyhnula přímé odpovědi. ,,Broskve? Jo tak nějak chutnáš." Udělal jedině dobře když se pustil do své práce. Jenomže já si prostě nemůžu užít pořádný orální sex. Nemůžu! 

,,Kurva,ale už!" Tiše zanadávám nad tím hloupým zvonkem. Asi je to jediná věc, která tu funguje normálně. ,,Aarone. No tak po-počkej, Bože.." ,,Bože? No klidně mi tak říkej. Kašli na to. Nechoď tam." Chtě nechtě jsem vstala, stěží, nandala si kalhotky, které leželi hodně daleko od gauče. Kukátkem se podívám kdo to je. No to se mi snad jenom zdá ne? Jak vědí kde bydlím? To přece není možné? Že by to byli opravdu policisté? Přemýšlím jestli otevřít nebo ne. Bylo pozdě. Všichni tři se sebrali a odešli pryč. Vzdali to rychle musím říct. 

,,Mám už jít?" Po zádech mi projel mráz. Stáhl mi ramínko a dal pusu na rameno. ,,Nevím." otočím se čelem k němu. ,,Nehceš si dát kafe? Ještě jedno třeba? A cígo?" 

Bylo mi trochu trapně. Ještě před chvílí mě tu lízal a teď ho tu zvu na kafe. Jak ironické.

Myslím, že každý má svůj rozum. Tento příběh je označen jako obsah pro dospělé. Což znamená expresivní výrazy a erotické scény. Takže pokud s tím máte jakýkoliv problém je váš. Ne můj. Já mám vše v pořádku.
U předešlých příběhu se mi stávalo, že mi chodily zprávu o tom,že je to příliš sprosté.  Chápu, že se tu objevují i slečny ve věku 13 či 14 let. Někdy i mladší. Tento příběh není určen přímo pro ně. Jsou tu psané věci na které mají ještě dost času a nechci nikoho pohoršovat. Takže tak hej? Mějte rozum a používejte mozek.

Pokud vám běhá v hlavě otázka proč jsem to nenapsala hned na začátku příběhu u nebo-li Chapter 1. Přišlo mi pár zpráv od mladých slečen. Ani jedna nebyla zrovna milá. Dále to rozebírat nechci. Mé knihy píšu pro sebe a pro vás,tedy pro ty které to baví. Mám vás ráda a chci aby jste se těšili na nové kapitoly a bavil váš příběh. 
Těm kteří si tento vzkaz přečetli velmi děkuji. Budu ráda když zanecháte komentář.

Mám vás ráda ❤️ Velmi si vážím, že i po těch 4 letech, ano jsem tu již 4 roky, si někdo přečte mé výtvory.