Mary Rose & Aaron ✔️

Chapter 31

,,Co se stalo s naším gaučem?" Julie mi hned ráno seprala žrádlo. Samozřejmě nesměl chybět výslech, hej? Neřekla jsem jí nic. Nebudu jí tu vykládat, že jsem s někým šukala a při tom se rozpadl. ,, Nevím prostě sem si sedla a on rupl." Pokrčím rameny. Měla hlavu v oblacích. Čaj si osladila pětkrát za sebou. Pak už jí na to upozorním. Zakření se při loku a raději ho vylije. Neustále kouká do telefonu a culí se jako školačka. Jojo. Naše Julie je v tom až po uši. ,,Ty ,Mary. Nevadilo by ti kdybych dneska někoho pozvala na večeři? Ráda bych ti ho představila." Tváře jí zčervenají jako dvě jablka. Pokrčím ramena, ve znaku, že je mi to v podstatě jedno. To bude nějakej magor. Beztak...

Celý den zalezlá v hospodě u baru koukám na přerostlou opici,Davida. Nakonec mi to nedá a jdu jednoduše za ním. ,, Nemusíte mě hlídat." Položím před něj už třetí černou kávu. ,, Platí mi za to, slečno." ,,Kdo?" ,, Neměl bych vám to říkat. Aaron si přeje aby jste byla v naprostém bezpečí. Můj úkol je váš chránit a nezasahovat do vašeho soukromí." Přikývnu. Copak s tím něco zmůžu? Můžu zavolat policajty,ale ty mi sakra v tomhle nepomůžou.

,,Zdravím tě Mary. Tady to máš." Mike přišel celý od sněhu jak tučňák. Taška s třemi krabičkami jídla a koláčem. ,, Díky." Sedne si na bar vedle mě. Zachytím jeho pohled. Co dělá takové obličeje..... Vypadá jak postižená chobotnice. ,,Copak slavíš?"
,,Nic. Julie si dneska přivede někoho na večeři. Asi by bylo blbý dát mu pivo v plechovce a jogurt." Úsměv se mu rozleje na tváři. Celé další dvě hodiny do mě neustále píchá a pošťuchuje. Jak milé. Už mi leze krkem. Vážně.

Líným krokem vyjdu do patra kde mám byt. Vážně to tu páchne zatuchlinou. Bleh. Poslední dobou jde špatně odemykat. Jednou neodemknu vůbec. Ono to přijde.
Julie běhá po bytě v rudých šatech a upravuje všechno co se dá. Jako by nevěděla, že tuhle díru nejde uklidit. ,, Máš to jídlo? Co to je? Jack je alergický na ořechy! Nejsou v tom, že ne!" Povytáhnu obočí. Lol.. to ta holka myslí vážně? Ach bože.

,,Stejk s hranolkama. Ne nejsou v tom ořechy. A vzala sem koláč. Borůvkovej." Připravím jídlo na talíř a jen čekám. V Klidu s cigem a kávou na okně. Kebab litá po bytě a ještě pořád ho baví ten hloupý míček.
,, Už je tady!" No svět se z toho nezboří Julie. Jenže to jí říct nemůžu. Měla by opět kecy o tom, že mám deprese.
Otevřela dveře. ,,Ahoj Jacku!" Pověsi se mu kolem krku.
Polknu a potlačím chuť hodit po něm popelník. To je velmi hloupý vtip.