Chapter 33

2.3K 107 2
                                    

Víte jak nechutné je, když se člověk se zlomeným srdcem dívá na šťastně zamilované páry? Bleh. Ráno, ano vrátila jsem se domů ve čtyři ráno, najdu jak se Julie tulí k tomu týpkovi. Je mi z toho těžko. Hodím si sprchu a udělám ze sebe zase člověka. Tiše si sednu s kávou ke stolu a začnu počítat účty.

Takže. To máme nájem, jídlo, elektřina, voda. Plus normální výdaje.. No páni. Myslím, že se nám daří. Což znamená, že bych mohla konečně, opět, opustit Kelly. Sice je ta práce fajn, jenže víte co. Není legrace se kroutit u tyče celou noc. Julie je atletka. Ta to dává s nadhledem jenže já? Mám co dělat abych pak došla domů. Když to tak vezmeme tak i jenom s platem od Mika bychom byli v plusu.

Co by bylo kdybych teď bydlela s mámou. Neumím si to ani představit. Ona bydlí s ním kousek ode mě. Očividně si žije v luxusu. Žila bych i já v luxusu? Třeba bych měla luxusní pokoj,nemusela do práce a studovala. Hah..To není nic pro mě. Už jsem zajetá v tom být víc jak osm hodin na nohou v práci. Můj ošklivý být je úžasný, po tom, co jsme se složili a trochu opravili koupelnu. Kocour i my máme co jíst. Tak na co luxus.

V rohu je taška co patří Julii. Proč tam má tašku? A jo vlastně. Vidíte jak ztrácím pojem o čase? Zítra jsou Vánoce. Hah. Vidíte to? Normálně bych na to zapomněla. Hej, opravdu to nebudu hrotit. Dárky v podstatě mám. Neměla jsem je komu kupovat. Julie, její maminka, Mike. Pro ně dárek mám. Co víc řešit.

V šest ráno začne Julii zběsile zvonit budík. Jack se probere jako první. No nemám na to nervy tady být.
,, Dobré ráno,Mary." Julie se protáhne.
,, Dobré." Moje oči skenují dokonalé tělo toho chuje co s ním randí. Ptá se jestli si může dát sprchu načež mu odpovím souhlasem.
,,Co je Mary?" Je jako sluníčko. Pořád.
,, Počítala jsem účty. Jsme v plusu. Hodně. Napadlo mě, že bych nechala práce u Kelly." Podívala se smutně. Ovšem pochopila to. Byla pro. ,, V kolik odjíždíš?" Odpověď přišla hned. Vlak jede ve tři odpoledne kdy jsem v práci. ,,Můžu se omluvit. Doprovodím tě."

,,Nene. Zvládnu to. Jack říkal, že mě hodí na nádraží. Budu na sebe dávat pozor a ozvu se hned jak dorazím za mámou." Neuklidnilo mě to ani trochu. Fakt, že ne. Obzvlášť ne ta část s Jackem.
Ale budiž. Po našem rozloučení nezapomněla dodat tu debilní větu..
,, Šťastné a Veselé,Mary Rose. A nebuď zítra sama." Předala mi dárek stejně jako jí. Snad se jí bude líbit. Nenapadlo mě nic lepšího než náš dvě dát namalovat a nechat to zaramovat. Ona takové citové kraviny miluje.

Vezmu Kebaba a i sním vyrazím přes ulici k Mikovi. U vchodu se potkáme s Davidem. ,,Dneska žádná schovala v křoví?"
Zasměje se a i se mnou vkročí dovnitř.
Zastavím se hned ve dveřích. Tož tutaj se stalo co? Někdo máš vykradl nebo co?!

Spíše se jen zlili jak dogy. Bordel byl všude. Chlapy spali u stolu,pod stolem na zemi a Mike si spokojeně pochrupkával na baru. Potěš koště...

Mary Rose & Aaron ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat