Chapter 11

2.8K 110 12
                                    

Ne všichni asi znají ten pocit kdy se máte rozhodnout. Jenže já si vybrat musím. Buď půjdu na ulici nebo půjdu tancovat k tyči. To je fajnovej výběr ne? Nic lepšího jsem si nemohla přát.
,, Vypadáš zamýšlene." Ano. A taky mám stále v hlavě tohohle kluka. Protože on mi očividně nedá pokoj jen tak. ,, Začínám si myslet, že mě sleduješ." Sedne si vedle mě na chladnou lavičku. Je odsud krásný výhled na jezero. Krásně se třpytí.
,, Spíš na sebe máme štěstí." Zapálí si cígo. Vypadá s ním hrozně sexy. Tak hrozně moc.
Nabídne mi z plné krabičky a já s radostí jednu příjmu. ,,Ta bunda. Kdy jí chceš vrátit?" Vydechnu kouř a zadívám se na jeho profil. Je vážně velmi pěkný.
,,Co třeba hned teď?" Usmál se. Ach Bohové pomoc. Prosím. To není snad ani pravda. Měl tak krásný úsměv.
,, Já jí mám, ale doma." ,,Tak jdeme k tobě." To myslel vážně? Já mám teď úplně jiné starosti. Přeci si nemůžu přivést domů jednoho z nich. Nebo ne?

,, Počkej tady jo?" Ukážu na místo kde stojí. Celou cestu od jezera jsem si od něj držela dál. Nepozvu ho ještě k sobě domů. Pěkně počká tady pod stromem.
Když o tom tak uvažuji. Sex s ním by nemusel být tak špatný. Říká se o nich, že v posteli se jim nikdo nevyrovná.
Odemknu dveře od svého bytu a chystám se vejít. Jenomže on nemohl počkat venku. ,,Ty schody jsou docela nebezpečný ne?" ,, Řekla jsem aby jsi počkal venku!" Rozhlednu se po chodbě jestli ho někdo neviděl. Zatáhnu ho za ruku směrem dovnitř. Rychlé zavřu dveře a tiše doufám, že ho nikdo opravdu neviděl. Mohlo by se stát, že mě vyhodí z bytu okamžitě. Bloody Shooters jsou prostě hrozba.

,,Tohle je fakt díra." Protočím oči nad jeho poznámkou o mém krásném bytě.
Automaticky jdu pohladit Kebaba a nasypat nu do prázdné misky granulky. ,,Dal bych si kafe." Zvednu obočí, jako jestli to myslí vážně. ,,Tak si někam sedni." ,,No zrovna dvakrát na vybranou nemám." Měl možnost si buď sednou na zem na polštářek k malému stolku kde jím nebo na gauč. Jeho volba byla jasná. ,,Ty tu žiješ jako sama?" Kývnu na souhlas. Hej sama a už to nějaká doba bude. ,,Pane Bože, já tě prosím. Dneska ne! Prosím!" Hej bylo to myšleno na elektřinu. Jestli teď vypadne kvůli mojí konvici,myslím že budu mít velký malér.

,,Máš to tu... hezký." Jo. Asi jako ve vězení. Myslim, že i tam mají větší komfort než já. Zaliju dvě kávy a děkuju všem za to, že jsem nevyhodili pojistky. Opatrně se Sednu vedle něj,ne přímo, stále se držím dál. Raději.
,, Odpovíš mi na otázku? Tu na kterou si včera neodpověděl?" Napil se mé skvělé arabské kávy a místo odpovědi se zeptal na koupelnu. Jak jsem čekala. Bylo více než samozřejmé, že mi neodpoví. ,, Támhle. Bacha na kachličky hej? A hlavně na zemi."

Moje varování bylo zbytečné. Po chvíli jsem slyšela ránu, tiché nadávky a hned po tom vyšel s krvavou rukou. ,,Co jsi rozbil? " Automaticky jsem sáhla po lékárničce. Takové nehody se tu stávají často. Proto si sem nikoho nevodim. ,, Opřel jsem se o umyvadlo a ono se nějak rozbilo." Otřel si krev z dlaně do trička.
,, Pojď si sednou. Ošetřim ti to."

,, Tvůj byt připomíná.. Vlastně ani nevím co, ale mám pocit, že se tu člověk dřív zabije než aby tu žil. Málem jsem šlápl do díry mezi dlaždičkami!" Usmála jsem se. Nojo. Ty jizvy od střepů nejsou nic proti zbytku.
,, Řekni mi proč tu jsi. Proč nejdeš jinam, Mary Rose?"

,,Tohle je můj domov,Aarone. Narodila jsem se tu. Žila tu s mámou. Vyrůstala jsem tu. Chodila v noci na limonádu vedle do hospody. Já s patřím." Já sem, ale citlivka, že?
,,A pak je tu taky fakt, že nemám prachy. Takže sem ráda, že mě tu majitel trpí. Teď zvedl nájem, takže pokud mě budeš ještě někdy chtít vidět budu nejspíš každý druhý den u Kelly ve Strip baru." Zoufale se zasměju. Tohle jsem přehnala asi co? Chce se mi brečet. Nesmím brečet! Nesmím! Ne před ním.
,, Zapomeň na to co jsem teď řekla hej? Nic neříkej prostě drž tu ruku takhle a pí kafe." Neřekl ani slovo a já měla co dělat abych zahnala slzy. Ošetřim mu ruku a on mezitím vypije svou kávu.
,,Donesu ti tu bundu a pak bych tě ráda poprosila o to aby jsi odešel." Vstanu s tím že půjdu do skříně pro tu bundu. ,,Já, ale nechci." Postavil se mi do cesty. Rozničky se mi nepatrně zvětšili vzrušením. Bože. Před sebou jsem měla jeho dokonalý hrudník. Přes tmavě modré tričko bylo vidět jen jedno. Pane Bože,on má opravdu procvaklé bradavky? To snad ne. Pomozte mi!

,, Já bych potřebovala do té skříně. A ustup trošku hej?" Neustoupil. Místo toho chytl mou bradu a přinutil mě ať se mu podívám do těch úžasných oči. Ne. Jestli udělá to co si myslím tak se neudržím. Vážně ne!

,, Nechce se mi. Místo toho bych si rád dal něco jiného. " Ustoupím o krok dozadu. On udělá to samé akorát dopředu a je ještě víc těsně u mě než předtím. ,,Dal bych si tebe."

Ne! Ne! Ne! Ne!
Nebo....
Ano?

Budu ráda za každý komentář hvězdičky moje. Mám vás mooc ráda ❤️❤️
Jak se vám líbí naše hlavní postavy?
Aaron,který má neustále neutrální tvář?
Mary Rose, která má možná víc tajemství než si myslíte.

Napište mi názor ❤️❤️❤️

Mary Rose & Aaron ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat