Mary Rose & Aaron ✔️

Chapter 18

,,Tak jo. Nečekej, že budu brečet jo? To já nedělám, když teda fakt nemusím." Trošku se od něj odsunu. Očividně má potřebu pokračovat v konverzaci. ,,Tvoje máma je kde?" Povzdechnu si. ,,Moje máma je ve vězení." Zvedne obočí a podívá se na mě velmi zvláštním pohledem. ,,Moje máma zabila mého nevlastního otce. On..No už od mala nás mlátil. Byl to takovej ten typickej ožrala. Když mi bylo patnáct, hrozně brutálně mě zmlátil než máma přišla a domů. Pak přišla a no. Stalo se to no. Nejdřív mámu ospravedlnili, ale  nakonec jí stejně poslali do vězení za vraždu. No a já skončila sama. Nejdřív jsem měla jít do děcáku, nakonec mě, ale soud uznal za dost dospělou. Našla jsem si přítele co byl stejný magor jako nevlastní otec. Ten skončil ve vězení a od té doby jsem tu sama. Tím moje smutná story končí. " Nepociťovala jsem náznak toho, že bych měla brečet. Je to dávno. ,,Nevím co říct." Nemusel nic říkat. Myslím, že je zbytečné se zatěžovat minulostí. Žijeme teď. ,,Jdeš na cígo?" Přikývl. sedli jsme si na parapet. Noční obloha byla zasypaná hvězdami. Jaká krása. ,,Si vážně moc silná. Zvládla si toho hodně, staráš se sama o sebe tak hrozně dlouho, vždyť si byla dítě. Máš vůbec střední?" Zakroutím hlavou. ,,Na střední nebyl čas. Musela jsem si vydělat peníze abych mohla platit nájem a jídlo. Tancovala jsem u Kelly dokud mě Mike nezval jako servírku k sobě." Myslím, že za celou tu dobu co mi otravuje život, konečně neměl co říct. ,,Kolik ti je?" Jo. Myslím, že na tohle řeč ještě nepřišla. ,,Osmnáct. Tenhle měsíc mi bude devatenáct. Tobě?" Potáhnu z cigarety a zaujatě se na něj zakoukám. ,, Dvacetčtyři. Je mi líto co se ti stalo. Připadám si jako úplnej čurák." Zasmála jsem se. ,,Proč?" Nedopalek zahodím z okna ven. ,,Já měl vždycky všechno pod nosem. Na všechno si ztěžoval. Na rodiče jsem měl furt kecy a nic mi nebylo dobré. Přitom jsem mám vše. Rodinu, střelce, peníze. Díky, Mary Rose. Díky, že si mi otevřela oči." 

Nevím co říct. Stoupla jsem si a jedním krokem jsem se octla u něj. Cco to dělám? Sama nevím. ,,Nemáš mi za co děkovat. Lidé jsou na tom hůř než já. Věř mi. Já si jen vždycky vybrala špatnou cestu.  To je všechno." Díval se na mě velmi zvláštně. ,,Jenže, ty si byla dítě, Mary Rose. JE mi z toho zle. Dneska si se nechala uhodit!" Zakryl si oči rukou. ,,Aarone." Vezmu jeho ruce do do svých. Mám je malinké oproti jeho. Postřehla jsem tu jednu jedinou slzu, která se kutálela po jeho tváři. ,,Aarone." Věnuji mu upřímný úsměv. Věřte mi, že jsem velmi šokována z toho co teď vidím, ale ten hloupý orgán, kterému se říká srdce dává podivné signály. Hodně divné. ,,Život nadělí každému něco jiného. Já jsem šťastná v určité míře." Podíval se mi zhluboka do očí. 

Spojila jsem naše rty ačkoliv vím, že toho budu možná litovat. Byl to dlouhý polibek ze kterého se mi rozklepali nohy. Co nohy, klepu se celá. Srdce mi skáče jako na trampolíně. Vpletl své ruce do mých vlasů čímž si mě přitáhl ještě víc k sobě. Byla to dlouhá chvilka. Emoce ve mě explodovali. ,,Hrozně rád bych si tě tu vzal. Teď hned." Palcem přejel po mém spodním rtu. ,,Jenže ty si zasloužíš něco lepšího než než sedačku,která se rozpadá." Od kdy se sakra já červenám? ,,Takže?" 

,,Takže se dnes pokusíme vyspat na tvém gauči a zítra tě vezmu na zápas. Chci tě tam mít Mary Rose. Prosím." Kývnu na souhlas. ,,Ráda bych ti řekla, že si můžeš hodit sprchu, ale odpojily mi teplou vodu. Zvýšili mi nájem." Pokrčím ramena. ,,To nevadí hodím si sprchu zítra. Ty by sis měla utřít pořádně tu krev. Tady jí ještě máš." Palcem přejel po mé tváři. ,,To máš asi pravdu." 

Vzhledem k malému prostoru na gauči jsme si museli vystačit tím, že si lehl a já si lehla na jeho hruď. Měla jsem tak možnost poslouchat jeho srdce. Oba oblečení, očividně mi vyli i přívod tepla. Jeho ruce mě drželi v pevném sevření. Jak krásný to byl pocit...

Co na to říkáte, koťata? Mimochodem, velmi mě těší vaše komentáře. Vždy mi vykouzlí úsměv na tváři ❤️❤️❤️