I was born too late

Just sixteen

Převážně celou cestu autem, jsme s Rogerem nemluvili, ani jeden se zřejmě neodvážil, po tom co se bubeník zase až moc odvázal. Steven to všechno velmi zmateně pozoroval a nejvíce ho zaujal Roger, který na mě dokázal celou dobu civěl. Vždy když se na pár vteřin podíval z okénka, zase jeho oči zabloudily ke mě.

Mě se jeho pohled dařilo úspěšně ignorovat a dívat se na mihající lidi na chodníkách, kteří čas od času zírali jako smyslů zbavení na naše auto.

,, Už jsme tady mládeži. " poznamenal s uchechtnutím Steven a zaparkoval na VIP místě na parkovišti. Jindy by jsme tady nezastavili, ale s tímhle fárem a Rogem Talyorem na zadní sedačce to bylo jednodušší.

Jak Roger, tak já jsme nereagovali na poznámku" mládeži ", která se nám zřejmě měla vysmát. Možná jsme k popukání byli, když na nás koukal způsobem, naprosto nezávislého člověka.

Po zastavení, nám Steven oboum v rychlosti otevřel dveře a něco pošeptal Rogerovi do ucha, u čehož se můj milý tvářil jako školák, kterého táta poučuje o tom, že se má chránit kondomem. Ano přesně tenhle výraz to byl.

Jenže tohle bylo nic proti tomu, když jsem se otočila a do očí mě praštila velká cedule, jedné z nejlepších restaurací, ne-li nejlepší v celé Praze.

,, Rog-"

,, Pššš." přiložil rychle na moje rty ukazováček.,,Nic neříkej. " prohlédl si mě s vážným výrazem.

,, Užijte si to." mávl na nás Steven, což mu Rog ihned oplatil. Poté svou pozornost opět směřil ke mě a ke svému prstu stále přiloženému k mým rtům.

,, Char, už se prosím nezmiňuj o penězích. Dám ti všechno co budeš chtít a věř mi, že ti můžu opravdu koupit skoro vše. Takže prosím neřeš peníze. "řekl vážně a přitom čekal na mé omámené přikývnutí, které se mu také dostalo.

,, Nedělej ze sebe pořád tu slušně výchovnou, konzervativní holku, která za všechno neustále omlouvá a děkuje, přičemž se chová přesně tak, jak by se chovat měla." ušklíbl se a svůj prst posunul k červeném líčku, přes které mi několikrát přejel.,, Vím, že taková nejsi a já v tobě probudím i to o čem nemáš ani tušení." usmál se, čímž se mu zvýraznily ty roztomilé vrásky kolem očí, které naprosto zbožňuji a vždy mi vykouzlý úsměv i na té nejsmutnější tváři. Tyhle úsměvy mě vždy zabíjí a to doslova.

Zarazilo mě, jak zkoumal moje oči s obdivným výrazem a nadzvednutými koutky, které se skrývaly pod knírkem.

,, Děje se něco? " zeptala jsem se a párkrát zamrkala.

,, Nic, jenže už vím, že ti můžu na sto procent věřit." pohladil tentokrát palcem mou tvář.

,, To poznáš, když se na mé díváš? " pousmála jsem se a cítila své horké tváře i bušení srdce.

,, Máš rozšířené zorničky, ještě nikdy se mi snad nestalo, aby je někdo takhle měl v mé přítomnosti. " řekl omámeně a já si při jeho slovech všimla i těch jeho očí.

,, Ty je máš také. "vypískla jsem radostně a ukázala prstem na jeho očko.

Ty oči, které jsem s obdivem pozorovala, zajiskřily a projel jimi podivný záblesk.

,, My jsem vážně případy Char." zasmál se opravdu od srdce a přivinul si mě k sobě, nejvíce si dal záležet s rukou kolem mého pasu, kterou držel přesně na rozmezí dovolené a nedovolené zóny, do které se však začal posouvat.
,, Zase mi tě budou všichni očumovat. Tak neskutečně mi to vadí. " odfrkunul si hned u příchodu do dveří, kde se spousta lidí otočila naším směrem.