I was born too late

Just forty-four

Na moment mi přes víry alkoholu v krvi procitlo a já si uvědomila, že i přesto jak se mi zamlouvá společnosti těchto dvou mužů, kteří si jako jediný dokázali získat mé srdce, každý však v jiné míře. Že není úplně v pořádku co se děje a ráno, když by se probrali střízliví...nechtěla jsem si ani připustit co by se mohlo dít. S povzdechnutím, kterým jsem chtěla vyjádřit lítost z toho, že to musím ukončit, jsem podrbala blonďáčka, spokojeně tulícího se v mém klíně s rozcuchanými vlasy a mou jedinou lásku Roge, jež mi něžně oždiboval ucho jsem několikrát pohladila přes rozpálenou tvář.

,,Jste oba opilí. Ráno toho budete litovat." pronesla jsem a snažila se být narodíl od nich rozumná. Na mou obhajobu, alespoň něco jsem řekla, ale to co vyšlo poté z jejich úst, odzbrojilo i mě. Ben s výrazem, který jsem doposud neznala, se napřímil a stejně spokojeně jako v mém klíně a uvelebil do sedečky, přičemž si mě zkoumavě prohlížel.,,Ano, jsme opilý." přikývl souhlasně.,,A ty jsi krásná." podepřel mi prsty čelist, na které mě začal šimrat prsty. I Rog se chtěl přidat do této Benovi hry s šimráním na bradě a otočil si mou tvář k sobě, aby mohl Benovu myšlenku dopovědět.,,A zítra ráno, budeme my dva střízliví a ty budeš pořád krásná." řekl s důležitě vyvěrajícím mrknutím na jeho rivala a mě pro uklidnění, jež jsem tak moc potřebovala, políbil jemným a dlouhým polibkem na čelo.

,,Co se mnou máte vlastně v plánu?" zeptala jsem se a toho se trochu zalikala. Nešlo mi  klidně dýchat, mohla jsem dýchat jen zvláštním způsobem, kdy jsem zadržela nechtěně dech a poté zalapala po dechu. Jejich úsměv mě ještě více zneklidnil. Byly jako dva mladí kluci z nějakého vymyšleného gangsta klubu, kteří si hrají na velký chlapy.

,,Nic." řekl Ben a s pohledem na Taylora mykl rameny.,,Jen buď s námi." dodal po chvíli s čímž souhlasil i Rog a liboval si v tom jak jsem nervózně skřížila nohy přes sebe.,,Neboj se zlatíčko." přejel prstem přes mé koleno.,,V tomhle ohledu jsi jenom moje." poznamenal s důrazným pohledem na blonďáka, který nespokojeně zakňučel.

,,Heleď, kdyby si se tolik neangažoval mohl jsem to být já." zabouchal si hrdinsky do hrudi, i když to vypadalo z mého pohledu spíše roztomile.

,,To tedy nemohl." odpověděla jsem místo Roge, který se napýřil jako samotný páv.,,A víš proč můj Benjamin ku?" usmála jsem se zeširoka a zmáčkla dlaněmi jeho uražené tváře, takže vypadal přímo k zulíbání.,,Protože jsi můj kamarád, nepopírám, že krásný kamarád, ale jsi jako moje druhá polovina, které se můžu svěřit." štípla jsem jej do špičky nosu a během vteřiny byla natisklá na Rogerově hrudi, kde jsem se stala svědkem žárlivosti i v opilosti. Nejděsivější bylo to, že jsme všichni tři byli spíše přiopilý, než opilý a tak jsem tedy nedokázala pobrat, jakto že se ti dva ještě nepoprali.

,,Když on je tvoje druhá polovina, tak kde jsem potom já?" zavrčel celý brunátný a i přes rozčílení si všiml zipu po straně mých šatů, kde se podezřele začal ošemétat rukou.

,,Copak jsi to nepochopil." zakoulela jsem očima a viděla jak ho to vytočilo.,,Tobě ta moje druhá polovina patří." zavrněla jsem mu blízko tváře a ve rtech stiskla ten jeho spodní. Rozčílení v tu ránu opadlo, ještě k tomu, když konečně nahmatal prsty zip a několik centimetrů ho rozepl, to nadšení nešlo přehlédnout.

,,Ale máš mě ráda, že jo?" ozval se mi za ramenem posmutnělí hlas.

,,Samozřejmě, že tě má ráda ty blbče, jinak by tu teď nebyla s náma oběma."plácl se do čela Rog a zakoulel očima.

,,Tak ještě jednou moji chlapečci." nadechla jsem se z hluboka.,,Tebe mám moc ráda." chytla jsem Bena za ruku.,,A tebe miluju." chopila jsem se taktéž Rogerovi dlaně, přičemž jsem si s ním propletla prsty.,, A protože vás oba tak zbožňuju, bude lepší když se z toho vyspíte koťátka." zvýšila jsem svůj hlas a díky tomu, že jsem je oba držela za ruce, nebylo zase tak těžké je postavit na nohy, na kterých se až překvapivě stabilně drželi.