I was born too late

Just twenty

Hrudník mi sevřely svorky. Pohádali jsme se se Sar.  Tak tohle mi scházelo. A navíc další společná noc.

,, Je to kvůli mě? " zeptala jsem se ho tiše a přitom hladila hřbet jeho ruky, která tiskla mé koleno.

,, Rád bych řekl že ne, ale lhal bych." odvětil se skopenou hlavou. Stejně jako on, jsem si povzdechla.

Litovala jsem ho, vypadal tak smutně, že jsem se musela přitulit.

,, Omlouvám se Rogi, způsobuji jen samé problémy." pošeptala jsem mu do ucha. Chlácholivě jsem ho hladila ve vlasech a za uchem, abych jej alespoň trošku uklidnila.
,, Vadí jí, že jsem tady?" pošeptala jsem a tiskla ho k sobě.

,, Tak trochu, hlavně to, že jsem ti koupil byt a že jsem s tebou tak často. "

,, Nedivím se jí. Taky bych žárlila a buď si jistý, že já vím co to žárlivost je. " pousmála jsem se.,, Nechci ti dělat problémy."

,, Neděláš mi je ty. Já si je dělám sám a ubližuju tím hlavně vám dvěma." zpytoval své svědomí. Ty přivřené oči, ze kterých ukáply dvě slzy mě přiváděly k šílenství a přesto jsem už nemohla nic víc dělat.

,, Myslím, že by to mezi námi mělo nadobro skončit. Všechny ty úlety, doteky, spaní v jedné postely, ty lichotky, osáhávaní a perverzní narážky. Máš svůj život a já taky, i když se mi to neříká lehko - " povzdechla jsem si a přitom zamáčkla slzy v koutkách.,,Budeš jen můj učitel a kamarád, ten nejvěrnější, když budeš chtít a to všechno co se dělo předtím musí skončit. A to teď myslím vážně, ne že si spolu teď zase lehneme a budeme se líbat. Ne!"

S slzami na krajíčku jsem vše odříkavala jako básničku a on mě se zájmem poslouchal.

,, Můžeš mi vysvětlit, jak je možné, že jsi víc dospělá než já?" zavrtěl hlavou, přičemž si mě vytáhl do opravdu kamarádského obětí. I když jsem cítila jak bych chtěl svou dlaň posunout na mé pozadí, držel se a nic neudělal, stejně jako já, která ho chtěla políbit na krk.

,, Musím být, stejně jako ty." mrkla jsem a odsedla si na bezpečnou vzdálenost od modroočka, který mě pozoroval hladovým pohledem.

,, Nekoukej se na mě tak. Kamarádi! " napomenula jsem ho a prohrábla své stále vlhké vlasy.

,,Koukám se na tebe úplně normálně, to ty hned vidíš něco jiného." uchechtl se a drkl do mě loktem.

,, Kecko! " ohrnula jsem ret a pokrčila nos.,,Půjdu ti raději najít nějakou deku."
Vstala jsem hrdinsky ze sedačky a odběhla do své ložnice. Popravdě jsem vůbec netušila kde jsou náhradní peřiny, či nějaká deka, první místo kam jsem šla hledat bylo v šuplíku pod postelí, kde také byla. Vzala jsem i jeden polštář z mé postele.

,, Promiň že - pane bože. Rogi. "

Rychle jsem se otočila, celá červená s rychlým nádechem a srdcem až v kalhotkách, doslova tam. Ten borec se totiž nemohl jít převléknout do koupelny. Ne!

,, Kamarádi se tak můžou vidět." zasmál se, stále jsem se neotáčela.,,Jsi slušná až to bolí Charlie." smál se mi.,, Už jsem, neboj. "

Tak tohle vyznělo víc než divně...

Cudně jsem přišla až k němu a položila vše na gaučík. Přičemž jsem si ho se skousnutím rtu prohlédla. To bylo poprvé co jsem ho viděla nahého, úplně. Nechtěl mi dát nic zadarmo, to bylo jasné a neustále mě, chtěl zkoušet.

,, Copak, nelíbil jsem se ti snad?" zacukaly mu koutky a s pohledem na mě, se posadil na gauč, přičemž poklepal vedle sebe.

,, To je trochu zbytečná otázka Rogi." protočila jsem očima a posadila se vedle něho.,, Ale řekli jsme si kamarádi a to co bych řekla, by už zase kamarádi nebyli. "