Strings (The Maze Runner / Newt / CZ)

Kapitola VIII.

Ještě než se Alex stačila se svými dvěma chůvami vzdálit, Nick začal rozdávat úkoly. Někdo měl připravit oběd, ostatní měli jít podrobně prozkoumat les, který se nacházel v jednom z rohů Placu.

Alex se s oběma chlapci zastavila na okraji lesa a opřela se o kmen jednoho stromu. Pokynula jim, aby se taky posadili, a oba dva poslechli.

„Takže," začala, protože netušila, co by měla říct. Odkašlala si a začala znovu. „Takže... hm... jak se jmenujete?"

Ten Asiat se nepřestal usmívat, vypadalo to, jako kdyby v tombole vyhrál hlavní cenu. „Já jsem Minho."

„Aha. Super, Minho, ocenila bych, kdyby příště, až tě zastavím před uděláním nějaké blbosti, abys mě poslechl hned, a ne na mě jen nechápavě koukal."

Minho se jen zazubil, ale neodpověděl. Alex si povzdechla a otočila se k druhému chlapci. Vypadal lehce zasmušile nebo možná přemýšlivě, nevěděla, jak si ten jeho pohled přebrat. Možná byl smutný? Ne, to nebylo ono... „Eee, a ty?"

Chlapec se konečně usmál. Byl to malý a nejistý úsměv. „Newt."

„Super, těší mě. Takže, proč jste chtěli mě hlídat?" Bylo to logická otázka. Chtěla vědět, jestli jen proto, že je holka, nebo jí nevěřili. Chtěla pravdu.

Minho se zeširoka usmál. „Nejdřív nám řekni, proč sis vybrala ty nás."

Alex se zamračila. Ne, že by tu otázku nečekala, ale chtěla to nejdříve slyšet od nich. Neodporovala ale a jen si povzdychla. Vypadalo to, že Minho prostě už bude takový.

„Tebe," řekla Minhovi, „protože jsem si tě pamatovala. Vypadal jsi v pohodě. A křenil ses, tak to aspoň vypadalo, že by mohla bejt sranda. A tebe, Newte, protože jsi byl jedinej, kdo přišel s pádným argumentem a řekl ho nahlas. Vypadalo to, že máš mozek." Newt se usmál a Minho se zamračil.

„Takže já podle tebe mozek nemám?" zeptal se.

„To teprve zjistíme. Neboj, pokud nebudeš mít mozek, ale bude s tebou sranda, nechám si tě aspoň jako mazlíčka."

Newt se uchechtl a Minho se zase široce usmál. „Tohle sexy tělo nikomu mazlíčka dělat nebude."

„Tak v tom případě bys měl zapracovat na získání mozku, protože zatím mě každé tvoje slovo přesvědčuje o tom, že v hlavě máš jen ego a blbý vtípky."

Netwovi znovu zacukaly koutky úst. Možná si doopravdy vybrala dobře. Vypadalo to, že si s nimi bude rozumět.

„Tak, teď vy. Proč jste mě chtěli hlídat? A chtěla bych slyšet pravdu, nepotřebuju, abyste mi mazali med kolem huby."

Tentokrát začal Newt. „Ta skupinka kolem Josepha, ta, co se celá hlásila, ti nevěří. A nemyslím, že by měli nějaké čisté úmysly. Jen jsem věděl, že čím víc nás ostatních se bude hlásit, tím větší bude pravděpodobnost, že tě nebude hlídat někdo z nich." Newt pokrčil rameny. „Neměl jsem potřebu dělat ti chůvu nebo bodyguarda, jen Joseph se projevil už během jedinýho dne jako blbec a nemyslím si, že by bylo dobrý jeho nebo jeho poskoky nechat s tebou o samotě."

Minho písknul, aby to udělalo dojem „wow". „Týjo," doplnil pak to písknutí. „Pan Čestnej." Pokýval hlavou, jako kdyby si říkal, že to je pěkný důvod, proč se přihlásit. Bránit čest cizí dívky. „Já jsem jen věděl, že si jediná holka tady, a je lepší tě začít zpracovávat už teď, abych měl větší šanci."

Alex protočila oči. A je to tady blbý vtípky.

„Plus jsi zajímavá. Přiběhla jsi celá od krve, divokej pohled a křičela jsi na mě, ať už nechodím dál, nebo umřu. Člověka pak začne taková divná a divoká holka zajímat."