Kapitola XIII.

141 5 0
                                    

Další týden probíhal v podobném duchu. Zatímco ona a sedm chlapců trávilo čas v labyrintu, zbytek chlapců se staral o plodiny, stavěl v jednom z rohů labyrintu hlavní budovu, kde byla schovaná i sprcha, měla tam být i kuchyně a pár ložnicí s postelí pro případné pacienty.

Nick jim na prozkoumání bludiště dával vždy o něco více času, když se vrátili, konzultovali spolu, co našli (nebo spíš co nenašli) a pak pomáhali ostatním s věcmi jako bylo pletí, stavba potřebných věcí nebo vaření. Po celý týden ve výtahu – nebo Krabici, jak začali výtahu říkat nějací chlapci, a název se během chvilky rozšířil mezi ostatní – přijížděly různé věci, které by mohli potřebovat. Nářadí na stavbu budovy, nářadí potřebné k obdělávání pole a na práci se zvířaty, hrnce a pánve na vaření, dokonce i sporák.

Pokaždé, když Alex doběhla zpátky na Plac, nedokázala uvěřit, kolik práce za tu dobu chlapci zvládli. Bouda jí rostla před očima, kuchyně byla zastřešená a oddělená od jídelny, aby tam chlapci jen tak nelezli, měli už hotové i postele a v jedné várce zásob přijelo i několik matrací. Jako kdyby tvůrci labyrintu sledovali jejich počínání a posílali jim nezbytnosti.

V jedné z várek se dokonce objevilo hodně hygienických potřeb, mezi nimi i těch dívčích. Bylo k popukání, když to George vytáhl z bedny, zeptal se, k čemu to má být. Alex se nejdřív po vložkách chtěla vrhnout a sebrat mu je, cítila se trochu trapně, ale pak jí došlo, že by mohla být sranda, a tak se přinutila ke klidu, založila ruce na prsou, vykouzlila milý úšklebek (snažila se o milý úsměv, ale dokázala se jen ušklíbnout), a odpověděla tak, aby ji slyšeli všichni, kteří zrovna byli u zásob.

„To jsou, Georgi, dámské vložky."

Georgův výraz byl naprosto k nezaplacení. Vystřídalo se mu tam několik emocí – nejdřív nechápal, pak mu to ale došlo a Alex v jeho výrazu spatřila děs, znechucení a pak i snahu o jakýsi pokerface. Vložka mu vypadla z ruky zpátky do bedny. „Jo, aha, ehm." Byl bledý, jako kdyby viděl ducha a očividně se cítil trapně. Alex se jen pochechtávala, stejně tak slyšela, jak se poblíž chechtá Minho. „Kdyby ses viděl, hehe!" vysmál se Georgovi, který se od bedny s dámskými hygienickými potřebami vzdálil co nejdál.

Alex došla k bedně a prohledala ji. Byla tam velká zásoba vložek i tamponů, našla tam ale i dámské oblečení, dámské hygienické potřeby a úplně na dně ležel u kartáč na vlasy a pytlíček gumiček. Alex téměř nadšeně zavýskla.

Hřeben vytáhla a ihned si začala kartáčovat vlasy. Sprchu už měli a pokaždé ji při sprchování hlídali Newt s Minhem, aby ji ostatní neočumovali. Doufala, že ji neočumují oni dva, ale jinou možnost neměla. Nicméně kartáč nebo hřeben neměla, takže si musela vystačit s pročesáváním vlasů prsty. Nečekala ani minutu a rozdělila vlasy napůl a začala na každé straně splétal vlasy do zaplétaných copů. Bylo uklidňující cítit, jak vlasy drží na místě. Culík ji rozčiloval, neustále ji bouchal do zad a drdol se při běhu uvolňoval. Tyhle copy ale celodenní běh vydrží. Sice ještě neměli od Nicka dovoleno běhat v labyrintu celý den, ale stejně se většinou vraceli okolo čtvrté, takže to znamenalo, že už moc času nazbyt nemají.

Alex ale ještě stále neběhala, zatímco ostatní skupinky zvládli proběhnout velký kus Labyrintu, než se vrátili nazpět. Stehno už jí ale téměř nebolelo a počítala s tím, že za pár dní bude zase běhat. Celý týden s ní chodil do Labyrintu Newt, a to jen proto, že Minho cítil potřebu běhat, a když zjistil, že s Alex by musel jen chodit, vypadalo, že se radši půjde zabít, takže Newt svolil, že budou parťáci po celý týden, i když na něm bylo vidět, že už chce taky běhat. Byl ale trpělivější než Minho.

Strings (The Maze Runner / Newt / CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat