Strings (The Maze Runner / Newt / CZ)

Kapitola XLI.

Když Asha asi o tři hodiny později vycházela z brífinkové místnosti, byla zralá jít spát. Všechno, co se stalo, odvyprávěla snad osmkrát, a to tak podrobně, že kdyby měla jít do větších detailů, musela by jim i říct, kolikrát si každý zub přejela kartáčkem, když si po snídani čistila zuby.

Celé to sledovaly její matka se sestrou, byla si jistá, že celou dobu seděly schované za tím zrcadlovým oknem.

„Tos tu čekal celou dobu?" zeptala se překvapeně, když spatřila Jeremyho, jak se zvedá ze země.

Pokrčil rameny. „Měl jsem tě na starost a ještě mi nepřidělili jiný úkol, tak jsem si řekl, že počkám. Navíc chci všechny nové informace. Tak co ses dozvěděla?"

Co přesně se udělají se ještě neshodli. „Ještě se neví, jak celou situaci zvládnout, ale vzhledem k rozmanitosti Sandřiných mozkových map to vypadá, že ji pošlou zpět."

Asha se snažila nenápadně sledovat Jeremyho výraz, když to říkala. Ten se viditelně napjal a i jeho další otázka prozradila, že ho tohle prohlášení trochu namíchlo.

„Takže jim nestačilo, že tam málem umřela? Několikrát?"

Asha pokrčila rameny. „Není to na mě. Navíc v prospěch jejich rozhodnutí mluví i to, že se rozhodla tam odejít sama a dobrovolně i přesto, že původně mezi subjekty být neměla."

„To nemyslí vážně," procedil Jerry mezi zuby.

„Jerry, vždyť víš, že to chtěla. Musíme jí věřit." Pak se rozhlédla, jestli není někdo v jejich blízkosti, aby je neslyšel a popadla Jerryho za paži, aby ho zastavila. Ztišila hlas a stoupla si na špičky, aby mu mohla šeptat přímo do ucha. „Navíc, pokud tě to potěší, ji hlídám. Poté, co se stalo hned na začátku jsem biomechy trochu upravila a neměli by po ní jít, pokud jim to nenařídí ve velíně, kde se ovládají. Takže v základu by ji měli ignorovat."

Pak se odtáhla a zářivě se na něj usmála. „Takže, jak vidíš, mám to vymyšlený. Jen nemůžu jít proti manuálnímu řízení, které si občas na velíně vyžádají."

Jeremy se na ni překvapeně díval a pak ji nadšeně objal. „Jsi úžasná," pochválil ji. „Pročs mi to neřekla dřív?"

„Však znáš to rčení... dva tajemství neudrží..."

Jerry přikývl. „Dokud jeden z nich neumře."

„Dostala jsem ale povolení se dojít na Sandru podívat. Prý můžeš i ty."

Když došli do nemocničního křídla, ihned jim bylo jasné, kam jít. K jediným dveřím s ostrahou. Sotva si vojáci ověřili, že oba dva můžou dovnitř, vpustili je do pokoje.

„Jessamine?" zeptala se překvapeně Natasha. Jeremy je přestal vnímat, sotva Sandru viděl a obě je obešel a stoupl si k posteli z druhé strany než Jessamine. Jemně vzal Sandru za ruku a sledoval její bolestí stažený obličej.

Jessamine si otráveně povzdechla. „Říkala jsem si, kdy se tu objevíte."

„Co tu děláš?" zeptala se jí Asha zamračeně. Jess nikdy Sandru neměla ráda, a tak vidět jí s ní samotnou bylo zvláštní.

„Měla jsem projet diagnotisku jejího mazáku. Je to lepší než to dělat na dálku. Něco je s ním špatně, proto občas mívá ty bolesti hlavy. Myslíme si, že to způsobila samoinzerce mazáku samozřejmě tomu nepomohlo ani to, jak jste jí s Paigovou odpojily. Znamená to, že její staré vzpomínky kolidují s těmi novými, navíc mazák indikuje přítomnost starých vzpomínek, ale nedokáže úplně uzavřít přístup. Proto se naposledy zhroutila, když jsme jí zapnuli mazák v Labyrintu."