21.

142 6 0
                                    

Nejraději bych ho políbila znova, ale nemyslím si že to je nějaký dobrý nápad.

„Já,promiň jestli teď na mě budeš nějak naštvaná." Zadrhl se a byl viditelně zmatený. Já na něj už nikdy naštvaná nebudu a tohle bylo to nejlepší co jsem kdy zažila.

„Proč bych na tebe měla být naštvaná,po tomhle jsem toužila takovou dobu." Usmála jsem se, no tu druhou větu jsem si teda možná mohla nechat pro sebe.

Neodpověděl a přitáhl si mě do obětí. Takhle šťastná jsem nebyla hodně dlouho. Takhle jsem se tam zase nějakou dobu drželi.

„Půjdeme?" Zeptala jsem se po chvíli,i když bych tam s ním zůstala už klidně napořád.

„Jo" kývl a rozešli jsme se ruku v ruce po cestě k hotelu. Sice jsem nevěděla jak to teď mezi námi bude,ale já žila přítomností a užívala si tento moment. V tichosti jsme došli k hotelu. Ale teď mi to ticho ani nevadilo.

„Budu muset jít"

„mám tě moc rád." dal mi malou pusu na nos. No moc teda na mojí větu nenavázal,ale to mi bylo putna.

„Já tebe taky." nevím proč,ale zase jsem tu mezeru mezi námi přerusila. Užívala jsem si to stejně jako poprvé,nelhala bych kdybych řekla že ještě víc. On neprotestoval,akorát jsem se bála, aby náhodou někdo nekoukal z okna a v horším případě to nebyl někdo od nás z týmu na tož Vinky.

Ale stejně by nás v téhle tmě asi nikdo nepoznal. Jen co jsme se nechtěně odtáhli,smála jsem se jak sluníčko.

„Tak ahoj." Rozloučill se a odešel,za to já tam ještě chvíli stála a koukala na něj jak odchází.

Nějak tohle můj mozek teď nepobíral. Když už jsem ho neviděla,otočila jsem se a šla do hotelu. Jen co jsem otevřela dveře od pokoje už tam čekala Terka a hned si všimla mého úsměvu.

„Co se stalo že se tak směješ?" Divila se a už jsem viděla co si v té hlavě představuje.

„Ale nic." pousmála jsem se na ní a začala se převlékat.

„To by ses tak nesmála. K čemu tam došlo?" Z postele se přemýstila ke dveřím od koupelny a opřela se o ně.

„jsme si to mezi sebou urovnali" zakroutila jsem hlavou a dělala jakoby nic víc nebylo,ale Terka je prostě FBI a jen tak to nevzdá.

„Ale určitě bylo i něco víc." skřížila si ruce na hrudi. Už jsem to v sobě nedokázala držet, musela jsem to někomu říct.

„Líbali jsme se stačí." dala jsem si hlavu do dlaní. Možná jsem jí to říkat neměla.

„To je supeeer!" vyskočila do vzduchu a hnedka mě objala.

„Možná jo." taky jsem jí objala.

„Jaký možná? Určitě a teď mi řekni jak to probíhalo." posadila se na postel a čekala až jí povím pohádku jak jsme si dali první pusu. Nějak jsem neodporovala a pustila se do vyprávění. Řekla jsem jí každý detail co se dělo a ona mě jen bedlivě poslouchala.

„Bože to je taková slaďárnička." zahyhňala se když jsem se svým příběhem skončila.

„Hej,že. Ale nevím jak to teď mezi námi bude a ptát se ho nechci aby si pak bůh ví co nemyslel."
Zamumlala jsem a jak jsem viděla Terka se pořád usmívala.

„No jo to nech na něm a myslíš že by jsi s ním chtěla vztah?" Zeptala se. Sama jsem netušila.

„Nevím jestli bych ho zvládla." Měla jsem z toho strach,přeci jenom mému ex jsem byla ukradená a nějaký kontakt jsme si ani neudržovali, když jsme byli daleko od sebe.

ZpátkyKde žijí příběhy. Začni objevovat